Často uvádím jako příklad vynález knihtisku: do té doby bylo svaté písmo tradováno ručním opisováním a hlásáním z kazatelen. Při okopávání svého políčka jste nemohl šířit Písmo svaté, když jste neuměl číst a psát. A to neuměla většina populace. S vynálezem knihtisku se však dramaticky zvýšila gramotnost a Bible se dostala do každé domácnosti. Tam někde jsou kořeny lidového rozšíření teologické vzdělanosti, jež najednou zaplavila Evropu a potom svět. Protože křesťanství je náboženství na export. To byla velká revoluce a od té doby se dlouho nic nezměnilo. Sice přišly rozhlas a televize, ale to byly spíš paralelní kanály k tištěnému slovu, protože rotačky novin běžely dál na plné obrátky.
Teď ovšem z toho pomyslného políčka můžete oslovit celý svět…
Ano. Naťukáte na mobilu pár slov, AAA dáte to na sociální sítě a při troše štěstí si to najednou přečtou desetitisíce lidi po celé zeměkouli. To je stejně dramatický skok jako vynález knihtisku. Ovšem ten byl technologicky pomalejší. Tehdy se informace šířily v řádu dnů a týdnů, dnes je to v milisekundách.
Jak tato rychlost změn, rychlost šíření informací a ve srovnání s minulostí jejich obří množství, které se na nás nonstop hrne, působí na lidskou psychiku? Existují nějaká data?
Ano, nějaká už u nás v Národním ústavu duševního zdraví máme. Vliv informačních technologií, umělé inteligence a virtuální reality na psychiku je dvojí. Jednak negativní, protože nám lenivějí oblasti mozku, které jsme dřív museli zapínat a jejichž úkoly teď delegujeme na informační technologie. Například navigace na mapě. Já si třeba už dnes pouštím navigaci po cestě domů, i když tu trasu notoricky znám, protože jsem ji jel tisíckrát. Využívám toho, že mě aplikace varuje před zácpou, a navíc je pohodlné vědět, kdy asi dorazím domů.
Jenže když to takhle používáte, vyřadíte si funkci místních buněk v hipokampu (část mozku zodpovědná mj. za prostorovou orientaci), které dřív musely být neustále aktivní, abyste vůbec trefil domů. Teď se ukazuje, že mozek skutečně zleniví, dá se to měřit a jsou k tomu solidní data. (Neurovědec prof. MUDr. Jiří Horáček řekl: „Před časem jsme testovali skupinu lidí, jež používala navigaci v brýlích rozšířené reality. Kdykoliv šli po městě, brýle si zapnuli, zadali cíl a nechali se vést přístrojem, který měli na očích. Ten je šipkou navigoval. Už po třech měsících u nich došlo k měřitelnému oslabení spojů z hipokampu do dalších oblastí mozku podílejících se na navigaci.“)
Takže kdybychom dnes lidem vypnuli GPS, budou bloudit?
Do značné míry ano, budou dezorientovaní a nevyznají se ve městě. Celá ta schopnost zleniví. Jako svaly. Když se nebudete pohybovat, svalstvo vám ochabne. To potvrdí každý, kdo měl někdy nohu v sádře. A mozku se to týká stejně jako svalů. Už před časem ukázaly studie, že když děti odmala používají kalkulačku, klesá jim schopnost spočítat z hlavy malou násobilku. Když to domyslíme do extrému, pak stoprocentní využití informačních technologií by mohlo vést k tomu, že by je už neměl kdo vymýšlet. Mozky by nám tak zlenivěly, že by nám chyběly velké výkony ducha.
Jaký je pozitivní vliv informačních technologií?
Například virtuální realita se dá využívat k trénování kognitivních funkcí u lidí s počínající demencí, počítačové programy zase ke zlepšení krátkodobé paměti. Máme na to skutečně místnost s počítači a pacienti tam chodí trénovat.
Takže jako vždy v historii: něco je na tom dobré a něco špatné?
Všechny lidské vynálezy byly dobrým sluhou a špatným pánem: oheň, střelný prach, štěpení jádra… Prognóza využití čehokoliv je nepředvídatelná, protože se to může vyvinout příznivě i negativně. To je důvod, proč nejsem škarohlíd ani pesimista, který hlásá, že všechno spěje k záhubě a mladí nic neumějí. Umějí! V dějinách lidstva mnohé z toho, co zpětně viděno znamenalo dramatickou změnu, jež byla v mnoha ohledech nebezpečná a destruktivní, nakonec vedlo k pokroku.
Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář