COOLna

K slzám mě vždycky dojme některá z „pseudo-zelených“ iniciativ, se kterými se vytasí firma globálního rozměru ve snaze vzbudit u aktivistické části veřejnosti dojem, že jí záleží na udržitelnosti, životním prostředí a zpomalení klimatické krize. Velká většina z přijatých opatření však vypadá hezky jen na papíře – a jejich efekt pak není zdaleka takový, jak se z nablýskaného PR sdělení může na první pohled zdát. Tento čím dál častější jev už dokonce získal i své pojmenování, a sice greenwashing. Greenwashingu se dopouští čím dál více firem, například McDonald‘s změnou loga z červené na zelenou, fast fashion módní řetězec H&M se svou Conscious kolekcí a „recyklací“ starých oděvů, kampaň švédského výrobce IKEA „buy back“, automobilka Wolkswagen a její „Clean Diesel“ automobily a mimo jiné také používání označení, která v zákazníkovi vyvolávají dojem ekologičnosti produktu či disponování jednou z ekologických certifikací, ale ve skutečnosti jde o slova s prázdnými významy – například „natural“ (přírodní), „ethical“ (etický), „environmental friendly“ (šetrné k životnímu prostředí), „100 % sustainable“ (100% udržitelný), „non toxic“ (netoxický), „clean“ (čistý), „pure“ (čistý).