Barvy hrají obrovskou roli i v přírodě. Květy rostlin svým zbarvením lákají opylovače, stejně jako jsou barvy důležité při vábení k rozmnožování v říši živočichů. Svoji úlohu mají i při maskování před predátory či při lovu. Nebo jako varování. Žlutočerná je nejvýraznější barevný kontrast. Vosa tímto zbarvením svému okolí signalizuje: Pozor, nech mě být, mám zbraň! Podobně to platí u žluto-černých mloků, modro-oranžových žab pralesniček a dalších jedovatých živočichů.
Žlutou barvu nejintenzivněji vnímá i lidské oko. Proto se po vzoru přírody používá v kombinaci s černou tam, kde hrozí nebezpečí. Některé jiné přírodní kontrasty ovšem účelově tlumíme. Proč třeba bývají pláště chirurgů zelené? Když na bílý plášť stříkne červená krev, je to jasný kontrast. A vyvolává to v nás strach. Stříkne-li ovšem krev na zelený plášť, červenou barvu vnímáme jen jako šedivé fleky. Žlutá v kombinaci s červenou se zase často objevuje na tabulích obchodníků, když oznamují slevy. Červená je totiž barva vášně a vzrušení, a tedy i impulzivních nákupů. Navíc díky tomu, že ji máme v genech spojenou se zralým ovocem, zvyšuje chuť k jídlu. Mimochodem, až 80 % lidí se při nákupu zboží rozhoduje hlavně podle barvy… Světlo a barva prostě významně ovlivňují, jak lidé vnímají okolí. Jen si všimněte, jak jsou v řeznictvích nasvícené uzeniny. Třeba šunka. Vypadá úžasně, čerstvě, jako z reklamního letáku. Když ji pak doma vybalíte na denní světlo… Chléb se zase zpravidla prodává v obalu zdobeném zlatými či hnědými tóny. V nakupujících tak vyvolává dojem, že jde o chléb doma pečený a čerstvý. To, že pastelová růžová je vedle námořnické modři a tyrkysové barvy (vysvětlivka pro muže: barva na rozhraní modré a zelené) tou nejvíc uklidňující, vyšlo i z psychologické studie britské University of Sussex, která byla provedena na vzorku 26 596 lidí ze stovky zemí. Štěstí si zase lidé nejčastěji spojují s barvou oranžovou, luxus s bílou či purpurovou, energii s odstíny červené a chlad s tmavě modrou. Rozdělení barev na „holčičí“ (růžová) a „klučičí“ (modrá) pochází od našich prapředků. Pravěké ženy, jež se staraly o sběr plodů a ovoce, musely být citlivější na odstíny červené (barva zralých a čerstvých plodů). Mužům zase modrá barva oblohy signalizovala hezké počasí (a tím dobré vyhlídky lovu), případně zdroj čisté vody.
Modrá ostatně vede téměř ve všech průzkumech oblíbenosti barev, se zpravidla se umísťuje před zelenou. Je symbolem stability, klidu a míru. Byť třeba bodavé komáry přitahuje mnohem víc než ostatní barvy. Působí důvěryhodně, proto ji často na svá loga používají firmy. V politice středové strany. Na červenou, rudou či oranžovou zase tradičně sázejí strany levicové. Černá je spojena s konzervativní křesťanskou ideologií, ale i s anarchismem a fašismem (s ním se váže také hnědá). Na zelenou sázejí ekologické i agrární partaje.
Evolučně máme s něčím spojenou téměř každou barvu. Třeba červená symbolizuje vzrušení, vášeň, lásku a sex. Proto červená knihovna nebo červené lucerny.
Proč zrovna ona? „Červený je ruměnec, tedy zvýšené prokrvení různých klíčových tkání, což je znak správné fáze sexuálního cyklu,“ vysvětluje evoluční biolog prof. Jan Zrzavý. „Proto se kdysi ženy začaly malovat. Veškeré líčení v zásadě simuluje buď plodnost, tedy správnou fázi menstruačního cyklu, nebo dokonce aktuální vzrušení. Tyto signály umějí muži číst.“
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář