COOLna

Většina odpůrců případného zákazu argumentuje, že TikTok není v žádném ohledu horší než ostatní sociální sítě. „Každá aplikace je určitým zásahem do našeho soukromí a velké množství informací sbírá například Google,“ uvádí kyberbezpečnostní konzultantka společnosti KPMG Eliška Kühnerová. „Problematické jsou ochrana uživatelských dat, jejich ukládání, přístup k nim či možnost jejich kompletního smazání. Existují také aplikace, k nimž patří TikTok, které stahují a ukládají i data, k nimž jim uživatel nedal přístup,“ potvrzuje Klečková.

V současné době zároveň neexistují důkazy o tom, že by si TikTok v nakládání s osobními daty počínal hůře než západní konkurence. Hlavním argumentem tedy zůstává fakt, že čínské firmy musejí spolupracovat s tamním režimem. Nicméně pokud by neexistoval TikTok, Peking by si mohl stejně tak hrát s daty západních uživatelů. Proč? Protože by mu je ochotně prodaly třeba mateřské společnosti sociálních sítí Facebook, Instagram nebo Youtube.

„Nejde jen o TikTok – je to běžná praxe společností působících v oblasti sociálních médií a reklamy. I americké společnosti poskytující sociální média vystavují vaše údaje Číně. I když to nedělají přímo, dělají to zprostředkovatelé a reklamní technologické společnosti, které od nich data získávají,“ popsal na webu Gizmodo reportér Thomas Germain. „Ve Spojených státech působí stovky data makléřů, nad nimiž není téměř žádný regulační dohled. Celý jejich obchodní model spočívá ve vysávání dat uživatelů a jejich prodeji každému, kdo o ně stojí,“ pokračuje.

Druhá rovina argumentace se opírá o to, že prostřednictvím TikToku může být z Číny do světa vyvážena tamní propaganda. To by v případě, kdy po celém Západě rostou protičínské nálady, mohla být cenná zbraň. „U TikToku platí, že musíme při posuzování kyberbezpečnostních rizik přihlédnout i k netechnickým aspektům včetně důvěryhodnosti dodavatelů a výrobců. S tím neodvratně souvisí politické, podnikatelské a právní prostředí, ve kterém se dodavatel a výrobce pohybují,“ popisuje Nemečkayová.

„Důkazy o tom, že sociální média slouží jako nástroj propagandy, jsou jistě mnohem silnější. Už se to děje. Na Facebooku. Na Instagramu. Na Twitteru. A ano: na TikToku,“ popisuje Stokel-Walker. To ostatně potvrzuje obsahová analýza, která je součástí hloubkové analýzy rizik TikToku pro australský Senát. Podle ní se ve výsledcích u určitého typu dotazů objevuje pozitivní obraz Číny více než u ostatních sociálních sítí. Nicméně stejně tak tomu je u Twitteru. Analýza tak potvrzuje hlavně to, že sociální sítě jsou plné odpadu a dezinformací a bohužel příliš nezáleží na tom, odkud pocházejí.

„Argumenty pro zákaz TikToku se zatím zakládají spíše na obavách než na skutečných důkazech. To nejlepší, co by z tohoto strachu mohlo vzejít, je, že si Kongres konečně uvědomí, že potřebujeme pravidla ochrany soukromí a ochranné mantinely pro děti ve všech aplikacích – nejen v těch, které mají čínské vlastníky,“ shrnuje na stránkách deníku Washington Post technologický redaktor Geoffrey A. Fowler.

„Existuje velmi pádný argument pro to, abychom pečlivěji zvážili roli sociálních médií včetně TikToku v naší společnosti v širším slova smyslu. Zákaz jedné platformy a ignorování ostatních by nic nevyřešilo a zároveň by umožnilo prohlubování hlubších problémů,“ souhlasí Stokel-Walker.

Podobná debata by se určitě měla vést i v Česku. Za posledních patnáct let, během kterých se sociální sítě dostaly do naší těsné blízkosti, jsme si stále jako společnost nevyjasnili, proč jsme s tím nic neudělali. A to navzdory tomu, že už je celkem zřejmé, jaké negativní efekty na naše životy mají.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.