COOLna

Představme si situaci, že na účtu firmy z daňového ráje a bez jasného majitele, vedeného u některé z českých bank, náhle přistane velká suma peněz. „Je sice důvodné podezření, že pocházejí z trestné činnosti, jenže pro to není dost důkazů a nejsou ani žádné instrumenty k tomu, aby se to podařilo prokázat. Peníze se sice třeba načas zmrazí, ale pak se musí uvolnit a tím se de facto legalizují,“ vysvětluje analytik Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.

Ten je jedním z představitelů iniciativy Odolnější Česko, která i kvůli ruské agresi na Ukrajině vyzvala českou vládu k tvrdšímu postupu jak při vymáhání sankcí, tak právě proti praní špinavých peněz a průtokovým účtům u tuzemských bank. „Invaze na Ukrajinu ukázala dlouho neřešený problém, kdy v naší zemi mohou snadno působit a podnikat zástupci a spojenci organizovaného zločinu, teroristických skupin i nepřátelských mocností, prát špinavé peníze, a dokonce čerpat veřejné prostředky,“ napsali zástupci iniciativy v nedávné „výzvě vládě, poslancům a senátorům k posílení odolnosti České republiky vůči nedemokratickým zemím“.

Jak upozornil už dříve server Investigace, byl to právě masivní vstup cizinců na lotyšský finanční trh, co vedlo až k pádu třetí tamní největší banky ABLV. Poté, co banka padla a lotyšské úřady zavedly obrácení důkazního břemene, začal objem vkladů peněz nerezidentů rapidně narůstat v Česku.

„I u nás myšlenkou legislativního návrhu je, aby od určité výše transakce, například sto milionů korun, bylo obrácené důkazní břemeno. Tedy příjemce by musel dokázat původ peněz. Letos to takto udělalo Lotyšsko a výrazně to pomohlo,“ říká Jiří Skuhrovec, analytik Datlab Institutu.

Hrot

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.