COOLna

Mezi kvasinkami se vyskytuje málo patogenních rodů, nejčastější jsou rody Candida,
Cryptococcus, Malassezia a Trichosporon. Většinou jde o potenciální patogeny, kteří
vyvolávají onemocnění zejména u oslabeného organizmu. V posledních letech přibývají
klinické nálezy i dalších kvasinek (Geotrichum, Rhodotula, Saccharomyces,
Hansenula anomala) u pacientů se sníženou imunitou (např. léčba antibiotiky, kortikoidy,
prodělaný chirurgický zákrok, závažné onemocnění – AIDS, leukémie).

Candida albicans běžně kolonizuje slizniční povrchy. Pro oslabený organizmus se
může stát patogenem a může způsobit chronické povrchové infekce, v horším případě
i multiorgánové smrtelné infekce. Patogenita závisí na změně exprese, funkce a aktivitě
běžných genů. Nejvýznamnější z nich je proteolytická aktivita enzymů .

Candida glabrata je další klinicky běžně izolovanou kvasinkou.
Mechanizmus virulence C. glabrata není zcela přesně znám, ale přisuzuje se změnám
v karyotypu, kdy organizmus buď ztratí nebo získá chromozom).
Cryptococcus neoformans je opouzdřená kvasinka, která může být příležitostný
vnitrobuněčný patogen a může způsobovat nemoci u pacientů se sníženou imunitou, zejména
u lidí s AIDS, pacientů s transplantacemi a zhoubnými nádory.

Malassezia spp. je součástí běžné kožní mikroflóry lidí i zvířat, u oslabeného organizmu může způsobovat kožní i systémové onemocnění.

Trichosporon spp. je oportunně patogenní kvasinka, která je běžným etiologickým agens rozšířených kvasinkovitých infekcí a bílých plísňovitých onemocnění vlasů.

Klinický výskyt Trichosporon asahii se týká především vážných systémových a nozokomiálních infekcí předčasně narozených dětí nebo novorozenců.

Kvasinky a jejich využití – Jana Kopecká

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.