Sociální sítě opět ukázaly, jak mocným nástrojem umějí být. Nebýt jejich přičinění, k pátečnímu krachu americké Silicon Valley Bank (SVB) by možná vůbec nedošlo, uvádí server Business Insider. Koneckonců, není to poprvé, co vkladatelé ztratili důvěru v instituci a začali uložené peníze hromadně vybírat. K takzvaným runům na banku, jak se tomuto úkazu říká, docházelo i v minulosti. Tento však mnozí popisují jako zcela nový fenomén, jehož síla spočívá v zapojení technologií.
Právě díky nim se znepokojení rychle stupňovalo, přičemž prim hrál v tomto ohledu bezesporu Twitter. Ostatně, jen během minulého čtvrtka se o SVB tweetovalo zhruba dvousettisíckrát. Několik zakladatelů a generálních ředitelů technologických společností psalo dokonce o stahování peněz z banky. Panika se rozšířila tak rychle, že se do pátku vkladatelé pokusili vybrat celkem 42 miliard dolarů (téměř 932 miliard korun). Následně byla banka regulátory uzavřena a převzata fondem FDIC.
„Rychlost krize a sociální média nás naučily, že technologie oslabují současnou regulační strukturu, která byla vybudována ve 30. letech 20. století,“ komentuje autor knihy 200 let americké finanční paniky Tom Vartanian, který byl generálním poradcem FHL Banks během krize spořitelen na konci 80. let. Je rovněž toho názoru, že žádná banka se ještě nezhroutila tak rychle jako SVB. „Na celý systém je třeba se v technologicky vyspělém prostředí podívat jinak,“ upozorňuje.
Zatímco v případě SVB se panika šířila v řádu hodin, v 80. letech probíhal run celé týdny, což regulačním orgánům a státním zaměstnancům poskytovalo dostatek času k tomu, aby obavy potlačili. „Když jsme zavírali spořitelny a záložny, abychom zastavili runy, nechávali jsme banky skládat hotovost na pokladnách, aby ji lidé viděli. Vypořádali jsme se tak s psychologickým faktorem,“ vzpomíná Vartanian. „Často se stávalo, že si lidé vystáli frontu a vybrali peníze, ale hned je zase vrátili zpátky. Fakt, že je dostali, je uklidnil,“ říká.
Vzhledem k tomu, že se dnes informace šíří okamžitě, nejsou už taková opatření proveditelná. Situaci pak nepomáhá ani skutečnost, že kromě pravdivých zpráv se takovou rychlostí běžně šíří i hoaxy. V případě SVB nejvíce paniky paradoxně rozdmýchali ti, kteří s bankou pracovali v těsném kontaktu, tedy investoři a zakladatelé firem. Že svými tweety pouze rozdmýchávají oheň, si část z nich však uvědomila až příliš pozdě.
Moc, kterou při pádu SVB hrála sociální média, si zpětně uvědomují i někteří podnikatelé. Jak se v dnešní propojené době stejnému osudu vyhnou jiné banky, je otázkou. Minimálně už ale vědí, že sociální sítě je třeba brát vážněji než doposud.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář