COOLna

Chemička Deza byla z podezření vyloučena hned na počátku šetření s argumentem, že se v „lagunách nacházely živé ryby“, který z různých úst krátce po havárii zazněl nesčetněkrát. Vzorky u výpustí z Dezy ani v jejím areálu v kritickém čase inspektoři České inspekce životního prostředí ani žádný jiný nezávislý kontrolní orgán s odvoláním na „živé ryby“ neodebral.

Že je však argument lagunami irelevantní, neboť do nich nejsou svedeny odpadní vody, což jsme v minulosti opakovaně psali, nyní u soudu potvrdil i Karel Onderka. Odpadní vody z biologické čistírny Dezy přes laguny neprocházely a argument s živými rybami, který pomohl hned na počátku celé kauzy odvést od chemičky pozornost, byl tedy po celou dobu nesmyslný.

Karel Onderka u soudu vypověděl, že Deza ve všech vzorcích, které si v den havárie odebrala, naměřila hodnoty odpovídající normám. Jenomže chemička Deza a zástupci společnosti Agrofert stejně rezolutně až do odhalení Deníku Referendum popírali, že by měli ve svém provozu nahlášenou jakoukoli nehodu.

Po odhalení havárie na kaustifikační jednotce, která se stala v předvečer otravy řeky Bečvy, začali zástupci Babišovy chemičky nehodu bagatelizovat jako „provozní událost“. A právě v tomto kontextu byla výpověď Karla Onderky zásadní.

Karel Onderka v úvodu své výpovědi popsal, že se o havárii dověděl v neděli 20. září 2020 odpoledne. Řekl, že zavolal do Dezy, aby odebrali vzorky u výpusti V1 — tedy v hlavní výpusti odpadních vod — a v obou potocích, které areálem protékají. Tedy v Jasenickém a Černém neboli též Byninském.

Opakovaně u soudu uvedl, že hodnoty naměřené v odebraných vzorcích odpovídaly integrovanému povolení, které Deze vystavil krajský úřad ve Zlíně. Jeho úvodní výpověď byla velmi stručná.

Soudkyně Ludmila Gerlová se ho následně ptala, na jaké látky testovali vzorky, které si sami v Deze odebírali. Onderka odpověděl, že na všechny látky, které mají ve vydaném integrovaném povolení. Problémem tu samozřejmě zůstává fakt, že ani jedna nezávislá instituce žádné vzorky v Deze neodebrala a netestovala.

Advokát Energoaquy Robert Gemmel, který u líčení zastupoval obvyklého obhájce Jiřího Obluka, přesto upozornil na zjevně problematický aspekt vlastních měření v Deza. Zeptal se, jak je možné, že když si Deza dělala tři rozbory 20. září 2020 v den havárie, konkrétně v 8:00, v 13:30 a v 15:30, proč pouze v prvním uvedla hodnoty rozborů volných kyanidů. Karel Onderka na to odpověděl, že to „asi byl důsledek nedostatečných kapacit laboratoře“.

Soudkyně se nakonec ptala, zda během zkušebního provozu nové čistírny objevily nějaké problémy. Na to Karel Onderka odpověděl, že zkušební provoz stále trvá, zanedlouho už to budou tedy tři roky, ale dle jeho slov se „žádné problémy neobjevily“.

Na konci svědecké výpovědi Karla Onderky se nad fotografiemi ze spisu řešilo, zda vstup do odtokového kanálu z nové biologické čistírny je před místem nad lagunami, kde inspektoři ČIŽP a jejich doprovod také viděli živé ryby či nikoli.

Každopádně ať už verdikt bude jakýkoli, na skutečnost, že postup pracovníků České inspekce životního prostředí na místě vykazoval rysy úplné nekompetence, nebude mít žádný vliv. Inspektoři ČIŽP při svém šetření na místě prostě nevěděli, kudy odpadní i jiné vody v Deze tečou. Spokojili se s tím, že na místě, kudy už zřejmě voda z biologické čistírny netekla, viděli živé ryby. A u výpustí z Deza neodebrali žádné vzorky, protože, jak zde uvedl při minulém slyšení inspektor Vít Špaček „na to neměli časový prostor“.

V Deze jsou celkem čtyři druhy kanalizace, jak o tom i ve své středeční výpovědi Karel Onderka u soudu hovořil. Splašková a chemická ústí do biologické čistírny vod, která je, jak jsme se u soudu dověděli, stále ve zkušebním provozu a laguny obtéká. Do nich únik z kaustifikace nešel. Irelevantní je v této souvislosti kanalizace drenážní, kterou se odčerpávají podzemní vody, aby se neznečistily starou ekologickou zátěží — ty pak putují do zmíněných lagun, v případě potřeby však musí projít ještě před tím čistírnou.

O dešťové kanalizaci Karel Onderka u soudu tvrdil, že je kompletně svedena do lagun, aby se následně využívala jako technologická voda ve výrobě. Je ovšem zcela vyloučeno, že by při úniku toxické kaustifikační směsi do dešťové kanalizace, který svědci nehody odhadují na osm až deset kubíků, zůstaly v lagunách a před nimi živé ryby.

To by přicházelo v úvahu až v případě, že by do ní skutečně uniklo pouze padesát až sto litrů kaustifikační směsi, jak tvrdil Onderka policii. Jedná se o zásadní rozpor, kterým Deza havárii bagatelizuje a odvádí od ní pozornost. Připomeňme si přitom, že dle svědků únik z kaustifikace sanovala až ranní směna — splachovala do kanálů dešťové kanalizace zbylé nečistoty vodou.

Poněvadž okolnosti nasvědčují tomu, že se únik z kaustifikační jednotky nedostal ani do lagun ani do čističky, musel projít někam jinam, jinudy. K tomu směřovala u středečního líčení řada dalších otázek.

Státní zástupce Jiří Sachr si ve svých dotazech ověřoval fungování dešťové kanalizace. Karel Onderka v odpovědi znovu trval na tom, že veškerá dešťová voda jde do lagun. Jiří Sachr se dokonce zeptal, zda má Deza nějakou „tajnou výusť“. Karel Onderka řekl, že samozřejmě nikoli.

Obžalovaný jednatel Energoaquy Oldřich Havelka se pak také ptal, zda neexistuje jiná cesta dešťové kanalizace do řeky než přes laguny, protože „standardně se to tak dělá“. Karel Ondreka na to prohlásil, že v Deze ne.

K přímému dotazu soudkyně Ludmily Gerlové k havárii na kaustifikační jednotce Karel Onderka znovu uvedl, že se jednalo o „provozní událost“, která neměla vliv. Státní zástupce se následně ptal Karla Onderky, zda za událost na kaustifkační jednotce dostala Deza pokutu. Karel Onderka prohlásil, že to neví, že se má státní zástupce zeptat statutárních zástupců Deza.

Tiskový mluvčí České inspekce životního prostředí Jiří Ovečka na dotaz Deníku Referendum sdělil, že Deza dostala kvůli havárii na kaustifikační jednotce pokutu 400 tisíc Kč. Proti rozhodnutí se ale odvolala, a řízení tudíž není ukončeno.

Obžalovaný Oldřich Havelka se dále Karla Onderky ptal, zda existuje v nějakém provozním deníku záznam o havárii na kaustifikační jednotce. Karel Onderka mu odpověděl, že žádný takový záznam neexistuje, protože událost se nijak vodního hospodářství netýkala. Kde skončilo oněch osm až dvanáct kubíků toxické směsi uniklých z kaustifikační jednotky, tak zůstalo pro vsetínský soud záhadou.

Deník Referendum

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.