Nakupující mezi sebou o drahém zboží živě debatují a už se ani neostýchají svoji zlost skrývat. Vědí, že ostatní smýšlejí vesměs stejně. V těchto diskusích samozřejmě není nouze o zaručené rady a recepty, jak na danou situaci vyzrát. Nejčastěji se v této souvislosti skloňuje snížení či zrušení daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny nebo zastropování cen základních potravin. Lidé v příhraničních oblastech mají jasno – budou jezdit nakupovat do okolních zemí.
Tyto recepty však v sobě mají četná velká „ale“, která lidem unikají. Například zrušení DPH by znamenalo tvrdou ránu pro státní rozpočet i rozpočty obcí a krajů, jimž by najednou vyschl nemalý zdroj příjmů a nebylo by na investice, ale ani na základní provoz. Nepomohlo by ani snížení sazeb daně. Výsledek by byl takový, že ceny zboží by neklesly, jen by si obchodníci zvýšili marže. Ostatně jako vždy v minulosti. Zastropování cen by pro změnu znamenalo další nataženou ruku po státním rozpočtu, který by musel dorovnávat ceny obchodníkům. Došlo by k pokřivení tržního prostředí a zvýhodnění jedné skupiny prodejců na úkor druhé. A navíc, taková řešení stejně nefungují nebo mají neblahé následky. Není třeba opakovat osud Maďarska.
Napětí mezi spotřebiteli si nevšimli jen obchodníci, ale i producenti či výrobci a pochopitelně profesní svazy a politici.
COOLna 
Napsat komentář