Dlouhodobě panuje přesvědčení, že šedivění vlasů je nejen záležitostí věku, ale i prožitých zkušeností. Rčení „z tebe zešedivím“ naznačuje, že stříbřité prameny vlasů mohou být záznamem našich starostí. A známá legenda tvrdí, že vlasy Marie Antoinetty zbělely během jediné noci poté, co se dozvěděla o své popravě.
Mohou životní prožitky člověka skutečně změnit barvu vlasů?
Vědci upozorňují, že to možné je. Zatímco barva vlasů časem přirozeně slábne, některé faktory mohou tuto změnu urychlit. A mezi ně patří stres.
„Stres není hlavní příčinou šedivění. O tom, kdy lidé zešediví, rozhodují zejména geny, nicméně stres může šedivění výrazně urychlit,“ sdělil předseda Světové trichologické společnosti Davida Kingsleye. „Dokonce i nepřímý stres, za který je pokládána podvýživa, problémy se štítnou žlázou, hormonální nerovnováha nebo anémie, může mít vliv na pigmentaci vlasů,“ říká Kingsley.
Také biologové z Kolumbijské univerzity ve své studii publikované v časopise eLife naznačují, že stres může způsobit šedivění vlasů. Zjistili však, že tako změna nemusí být nutně nezvratná.
Účastníci studie, kterým začaly šedivět vlasy, zaznamenávali v průběhu času do deníku své zážitky a úroveň stresu. Vědci mapovali jejich stresovou zátěž i to, jak jejich vlasy postupně šediví.
Výzkum vycházel z jednoduchého předpokladu: Když objevíte na hlavě vlas, který teprve začíná šedivět, a vypočítáte rychlost jeho růstu, můžete určit dobu, kdy začal šedivět. A pokud byste si vedli deník a zapisovali do něj to, co se vám přihodilo, mohli byste zjistit, zda se vám v tu dobu nepřihodilo něco, co šedivění nastartovalo.
Vědci tak zjistili, že šedivění účastníků studie bylo často spojeno se ztrátou zaměstnání. Odstranění stresoru, podnětu vyvolávajícího stres, ale v několika případech šedivění zvrátilo. Nejen na vlasech, i na chlupech na různých částech těla.
Neurolog Martin Piccard, který se na studii podílel, však stejně jako Kingsley upozorňuje, že „o tom, kdy člověk zešediví, rozhoduje genetika víc než stresová zátěž“.
Proč ale existují tak propastné rozdíly v tom, kdy lidé šediví? Někdo zešediví ve třiceti, jiný až po osmdesátce. Každý vlas má přitom stejný genom.
Na základě matematického modelování Picard a jeho spolupracovníci zjistili, že vlasy musí dosáhnout určitého prahu, aby zešedivěly. Ve středním věku, kdy se člověk této hranici blíží, ale může stres vlasy za tuto hranici za tuto hranici posunout a jedinec zešediví dřív.
Kingsley s tím souhlasí. „Kmenové buňky melanocytů jsou s přibývajícím věkem zranitelnější. Dodatečný stres proto může změnit načasování,“ vysvětluje.
Picard předpokládá, že je možné zvrátit šedivění vlasů u toho, kdo začal šedivět teprve nedávno. Tento poznatek může být zajímavý pro třicátníky nebo čtyřicátníky, u nichž se šedivění rozjíždí. Mohli by přemýšlet o tom, jak svou stresovou zátěž snížit.
U jedince, který má šedivé vlasy už roky, však podle Picarda odstranění stresoru patrně nezpůsobí, že se jeho vlasy vrátí k původní barvě, protože už dávno překročily práh šedivění.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář