COOLna

Nižší výhřevnost sporáku, zhasínání hořáků kotlů nebo nestandardní chování vafek a obecně plynového topení. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) varuje před komplikacemi, které domácnostem a zejména firmám může způsobovat zemní plyn ze zdrojů, jimiž Česko nahrazuje donedávna dominantní plyn z Ruska. Odběratelé přitom ani nemají možnost zjistit, odkud konkrétně pochází plyn, který odebírají.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zaznamenalo podle ministra Jozefa Síkely (za STAN) několik desítek stížností na ucpání plynových kotlů a v několika případech i poškození kotlů přičítaných změně v dovozu plynu. Záležitost bere vážně. Po jednání zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů Síkela v pondělí řekl, že věc nyní řeší s Českým plynárenským svazem, společností Net4gas, která zajišťuje přepravu zemního plynu přes Česko, i s Energetickým regulačním úřadem.

Donedávna bylo Česko prakticky zcela závislé na plynu z Ruska. A veškerá zařízení v domácnostech i v podnicích jsou na parametry a složení zemního plynu od ruského Gazpromu přizpůsobena. Během pouhého roku však dokázalo Česko ruský plyn plně nahradit.

Jenže odchodem od ruských zdrojů kvůli energetické bezpečnosti a unijním sankcím proti Rusku se mění nejen strategický dodavatel, ale i složení plynu v distribuční soustavě. Potrubím přes Německo k nám teče plyn ze zplyňovacích terminálů na zkapalněný plyn (LNG) ze Spojených států či z Perského zálivu, ale i potrubím z Alžírska nebo z Norska. Tento plyn sice také splňuje české i evropské normy, ale jeho složení se od toho ruského poněkud liší.

Odlišná je i surovina z Norska. „Tamní plyn obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí,“ uvedl Václav Petráš, autorizovaný inženýr v oborech pozemní stavby a požární bezpečnost staveb a garant oboru pozemní stavby v rámci ČKAIT.

Komora apeluje na to, aby odběratelé nezapomínali na pravidelné revize spotřebičů, věnovali zvýšenou pozornost zejména při výstavbě nových budov a sledovali údaje o změnách složení plynu, včetně skupenství. Tyto informace a s nimi spojená technická řešení by měli podle doporučení ČKAIT majitelé nemovitostí obdržet od distributorů, respektive od dodavatelů zemního plynu.

„Plynárenská soustava v celé Evropě je propojena, ale vidíme, že se zhruba kolem léta začalo měnit složení plynu, jeho mix,“ uvedl člen představenstva Pražské plynárenské Petr Kovařík. Pražská plynárenská nezaznamenala podle něj žádné překročení platných norem.

„Pravidelnou údržbu a revize kotlů a plynových zařízení bych ale každopádně doporučil,“ dodal Kovařík.

Riziko pro koncové zákazníky je spíše finanční než zdravotní. Zásadní je také, jaký materiál potrubí je v kotli použitý. „Vyšší riziko je u spotřebitelů napojených na měděné rozvody,“ říká energetický expert Jiří Gavor.

Podle Michala Kocůrka z poradenské společnosti EGÚ Brno obsahuje norský plyn větší podíl vyšších uhlovodíků (hlavně etanu a propanu) než ruský plyn, a proto je vyšší jeho spalné teplo. Síra je přítomna také v takzvaných odorizačních látkách, které se do zemního plynu přidávají, aby bylo možné čichem detekovat případné úniky plynu.

Plyn s vyšším obsahem síry k nám teče z velké části také z Francie. „Vyšší množství síry tak ukazují měření prováděná na vstupech do Česka z Bavorska, kudy se k nám může dostávat plyn z Francie,“ dodal Kocůrek.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.