Netopýři na kratší vzdálenost (zhruba do 50 metrů) využívají způsob orientace – echolokaci. Prostě vysílají ultrazvukové vlny a pomocí jejich odrazu od okolních předmětů zjišťují, jak vypadá terén či kde se schovává kořist.
„I někteří nevidomí lidé slyší odrazy zvuků z okolí a umějí si vytvořit představu o prostoru včetně překážek. Je možné, že naši prapředci tuhle schopnost měli, protože se v noci potřebovali orientovat ve tmě. A že se dá i dnes částečně vytrénovat. Všichni to v sobě někde máme,“ říká biolog prof. Jaroslav Petr. „Existuje člověk jménem Daniel Kisch. Nevidí. Když mu byl rok, měl nádory na očích a museli mu je odoperovat. Pak jednou vylezl s bratrem na strom, na stromě hulákal a všiml si, že se mu zvuk nějak odráží od země, takže si byl schopen představit, jak vysoko je. Začal tuhle schopnost trénovat a dnes se v prostoru orientuje takovým mlaskáním. Díky tomu, jak se mu zvuk odráží, přesně ví, kde je. Je schopný jezdit na kole, a dokonce hrát basketbal,“ dodává profesor.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář