Vnímám to asi tak, že Česko je ráj na zemi. V mnoha směrech. Jediný národ, který to ještě neví, jsou Češi. Věřím ve velký a nenaplněný potenciál, který tahle země má. A pro něj právě potřebujeme vychovat excelentní lídry, výrazně posílit a zkvalitnit vzdělávací systém a podchytit a podpořit talent, který tady je.
Pokud se to podaří, urychlíme vývoj naší země. V tom vnímám velký smysl a možná i poslání, pokud to nezní pateticky, pro trávení svého času.
Myslím si, že si Češi uvědomují, že jsou vlastně velmi svobodní a mají neuvěřitelné možnosti, pokud jsou ochotni něco pro to udělat a mají odvahu vstoupit do neznámých bod. A myslím, že tu dnes vyrůstá generace lidí, v nichž vidím velký potenciál. Cestují, mají srovnání, učí se, vzdělávají.
Vnímám ale i změnu v občanské společnosti, v její aktivizaci. Ať už v oblasti soukromé, tak i v oblasti profesní. V soukromé vidíte, že se lidé začínají mnohem víc zajímat o to, co se v zemi děje, starají se o svoje vesnice, města, o své chodníky, o své okolí i o své sousedy. Lidé jsou stále aktivnější.
Snažím se pomoci v oblasti leadersgipu. Každý jsme lídrem svého vlastního života, leadership je především o tom, kdo jsme zač jako lidé, co děláme a proč. O tom je dobré přemýšlet a věnovat se tomu.
My Češi se musíme naučit držet pohromadě. To neumíme. Naše země je v mnoha směrech utopená ve své malosti, toho jsme se ještě nezbavili. To je tu pořád jak za Rakouska-Uherska.
Češi si vytvořili spolek, pak si zas další vytvořili spolek a ty spolky, místo aby se spojily, šly ještě proti sobě. My máme napsáno Národ sobě na scéně Národního divadla, ale jdeme národ proti sobě. A s tím je třeba něco udělat.
Potřebujeme pochopit, v čem jsme dobří, jasně pojmenovat naše silné stránky a na tom stavět. A spolupracovat. Držet spolu neznamená, že budeme všichni myslet stejně nebo spolu souhlasit, ale že budeme mít společnou vizi, které věříme. A také základní představu o hodnotovém ukotvení, na kterém se shodneme.
Důležité je zdravé sebevědomí, ukázat ženám, že pomáhat si je ta správná cesta.
Druhá věc je péče o talent. Jsme malá země, máme tu víc vysokoškolsky vzdělaných žen než mužů, máme tu mnoho talentu, který nejsme schopni efektivně využít. To je hřích. A ten talent nejsme schopni využít často jen proto, že v určitý moment tyto dámy nebo většina z nich pojme úžasnou ideu založit rodinu. A my místo toho, abychom je v této etapě maximálně podpořili a vyzvedli rodičovství jako klíčovou hodnotu, tak děláme všechno proto, abychom maminky malých dětí odsunuli na dost dlouhou dobu úplně na okraj. A to platí všude, v korporátu, v podnikatelské sféře, ve veřejném sektoru. Mateřství může být dnes, obzvláště ve velkých městech, pro ženy velká izolace.
Lidé profesně rostou, když jim příležitost dáte, ne když jim ji seberete. Sebevědomí musíte v lidech podporovat, ne je zadusit do země.
Ženy, zejména ty, jež za sebou mají trénink s malými dětmi, jsou extrémně dobře vybaveny pro řízení komplexních situací. A jsou schopné pracovat neskutečně efektivně.




Napsat komentář