COOLna

Rybář Stanislav Pernický před soudkyní zpochybnil práci policie i inspekce.

Podle obžaloby ekologickou katastrofu způsobily kyanidy a šestimocný chrom. Podle státního zástupce Jiřího Sachra otravu řeky zavinila firma Energoaqua, která spravuje tovární areál v Rožnově pod Radhoštěm. Obžalobě čelí také jednatel Oldřich Havelka. Jakoukoli vinu od počátku odmítá.

Rybář Stanislav Pernický, který patřil k prvním ohlašovatelům otrávené řeky Bečvy, není přesvědčený, že desítky tun ryb uhynuly důsledkem jedovatých kyanidů.

Šéf rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Pernický soudu předložil snímky vyfocené po znečištění řeky. „Na jednom z míst jsme vylovili pět metráků padlých ryb. Ani jedna z nich neměla barvu zralých třešní, jak bývá patrné u otravy kyanidem. Uhynulé ryby mají žábry ve světlejší barvě. Některé vypadaly, jako by byly spálené,“ popsal soudu. Zdůraznil, že jej hned při příjezdu praštil do nosu zápach dezinfekce nebo chloru.

Podle něj rybu neotrávily kyanidy, ale směsice chemikálií. „Látky musely vniknout do řeky podstatně níže po toku, než je výpust firmy Energoaqua,“ řekl.

Svědčí o tom podle něj pokus se solankou, který s odstupem několika měsíců provedli vědci. Část odborné veřejnosti tvrzení obžaloby zpochybňuje a tvrdí, že v případě otravy z firmy Energoaqua by ryby musely hynout dřív než 3,5 kilometru po toku od výpusti firmy ve Valašském Meziříčí.

Soudní znalec Jiří Klicpera přitom v posudku uvedl, že ryby otrávily kyanidy a šestimocný chrom. Doložil to mimo jiné fotkou žaber ryb s třešňovým zabavením. „My z vody vytahali desetitisíce ryb a u žádné jsme nezaznamenali tmavé třešňové zabarvení žaberních tyčinek,“ namítl Pernický.

„Ve spise jsou fotografie černobílé a není z nich nic viditelné. U uhynulých ryb byla žábra skutečně světlejší a s nádechem šedi. Při vzpomínce, že jsme cítili chlor a ryby neměly žaberní tyčinky v barvě zralých třešní, tak to jednoznačně nemohl být kyanid,“ oponoval posudku Pernický před novináři.

Pernický také zmínil čichací pokus s chemikáliemi, který absolvoval s profesorem Jakubem Hruškou. „Když namíchal chlornan, byla to jednoznačně látka, kterou jsme u vody cítili,“ sdělil.

„Je pravděpodobné, že původce havárie ve fabrice ji chtěl zaretušovat chlornanem, který se používá při neutralizaci, a přestřelil. Ovšem nemám k tomu důkazy,“ doplnil.

Pernický také uvedl, že se o otravě dozvěděl od kolegy v den havárie přesně ve 12 hodin. Apeloval na něj, ať hned volá policii. Podle dostupných informací policisté obdrželi hlášení o havárii už před polednem. „Stojím si za tím, že jsme byli jedni z prvních ohlašovatelů. Policie mě jako svědka vyslechla on-line přesně 2. listopadu, tedy po 42 dnech. Nemyslím si, že je to věc obvyklá a správná,“ sdělil soudu.

Podle něj nedělní havárii zpočátku podcenily úřady. „Mám-li být upřímný, úřady po havárii udělaly všechno špatně. Když se před ministrem Brabcem všichni plácali po zádech za spolupráci, tak jsem byl jak v Jiříkově vidění. Já žádnou spolupráci nezaregistroval. Nepovažuji přístup České inspekce životního prostředí za relevantní s ohledem na to, o jakou havárii se jednalo. Až ve 14:15 se dostavila pracovnice příslušného vodoprávního úřadu,“ popsal.

Některé časy se s oficiálními údaji zasahujících neshodují.

Před soudem Pernický také vylíčil, že rybáři krátce po poledni odebrali dva vzorky do propláchnutých PET lahví, které předali pracovnici vodoprávního úřadu. Inspekce později argumentovala, že neměly potřebné náležitosti. „Domnívám se, že tyto vzorky mohly posloužit ke zjištění, které jedy ryby otrávily,“ zdůraznil.

Řekl také, že pokud by úřednice chtěla, mohli vzorky společně uložit do lednice. „Mohli jsme sepsat protokol a pak autem dojet dva kilometry na naše pracoviště, kde se daly vzorky uložit a chladit,“ řekl Pernický.

Podle svědectví rybářů ryby po otravě vyskakovaly ze šoku na břeh nebo se točily kolem vlastní osy. Někteří ze svědků cítili zápach chloru. „Ryby jako sebevrazi vystřelovaly do kamenů na břeh. Na všechny strany. Utíkaly před tím, co tam teklo. Cítili jsme zápach, jako kdyby savo,“ řekl například rybář Jiří Kašpar.

Pernický to potvrdil.

Kašpar řekl, že společně se synem a dobrovolným hasičem odebrali vzorky do propláchnutých PET lahví, které pak předal pracovnici oddělení životního prostředí Městského úřadu v Hranicích na Přerovsku. O stejných mluvil dnes Pernický. Úřednice mu prý později tvrdila, že vzorky předala zaměstnancům České inspekce životního prostředí. Tyto vzorky, které byly odebrány nejdříve po otravě, však v laboratoři neskončily.

Pracovnice úřadu v Hranicích u soudu dříve uvedla, že je jako neprůkazné spolu s pracovníkem ČIŽP vylili a odebrali nové. Bylo to však se značným časovým odstupem.

Svědek Lukáš Gerla soudu řekl, že první uhynulé ryby v den otravy pozoroval asi sto metrů pod poslední výustí ve Lhotce nad Bečvou, poblíž bývalého vepřína. Podle jeho názoru mohly jedy vytéct odtamtud. „Nejel tam nikdo, neřešil to nikdo. Jiný kanál to být nemohl. Ten kanál byl vybělený, spálený. Kam vede, neví nikdo,“ řekl Gerla. Na výše položených výpustích podle něj rostl mech a řasy. Také uvedl, že jiný rybář tři sta metrů nad kanálem ve Lhotce chytal ryby a braly mu.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.