COOLna

V průběhu staletí jsme v Evropě nabyli přesvědčení, že každá důležitá myšlenka vznikla na našem kontinentu a pak krok za krokem dobývala svět. Navíc často měříme úroveň civilizace jiných kultur podle počtu myšlenek a norem, které převzaly ze Západu.

Skutečnost je taková, že každá kultura v dějinách vzkvétala díky tomu, že se učila od jiných kultur a přejímala od nich myšlenky. Kultury nebo civilizace, jak je někteří nazývají, nejsou bubliny, které existují izolovaně.

Totéž platí pro Evropu, jejíž základy tvoří neevropské myšlenky. Například náš kalendář pochází z Egypta a náš sexagesimální systém ze Sumeru a Babylonu. Na rozdíl od desítkové soustavy, jejíž základní číslicí je 10, je základní číslicí sexagesimální soustavy 60. Tento starověký systém používáme pro měření času (hodina má 60 minut), pro geometrii (kruh má 360 stupňů), a tedy i pro zeměpisné souřadnice (zeměpisná šířka atd.).

Naše čísla pocházejí z Indie, a to po arabské transformaci. Algebru, základ naší aritmetiky a našich počítačů, vynalezl arabský Peršan Al-Chorezmí v 9. století v Bagdádu. Jeho jméno se stalo latinským Algorithmi, odkud samozřejmě pochází naše slovo algoritmus.

Knihtisk, nejdůležitější evropský vynález renesance, byl ve skutečnosti vynalezen v Číně. Kolem roku 1000 byl v Číně sestrojen tiskařský stroj s volnými dřevěnými písmeny. Kolem roku 1400 bylo v Koreji dřevo nahrazeno kovem. O čtyřicet let později vynalezl Johannes Gutenberg v Evropě tisk s volnými písmeny. Nebo se k němu nápad dostal z Koreje po Hedvábné stezce?

I myšlenek, které s takovou samozřejmostí nazýváme evropskými, byly ve skutečnosti převzaty z jiných kultur. Vezměme si například ideu sekularismu, odluky církve od státu nebo víry od vědy.

Debata o této myšlence byla poprvé vedena v 9. století v Bagdádu, tehdejším hlavním městě islámského (abbásovského) chalífátu. V Bagdádu se překládala filosofická a vědecká díla mimo jiné z řečtiny, indičtiny a perštiny. S překladem Aristotela a jeho logického, vědeckého myšlení náhle vyvstala otázka, co je vlastně pravda?

Je pravdou to, co říká Korán, nebo to, co je vědecky dokázáno? Je například svět stvořen Bohem, nebo je věčný, jak dokázal svou metodou Aristoteles? Podle některých arabských filosofů v Bagdádu byla skutečnou pravdou pravda vědecká, a proto bylo třeba božské slovo v Koránu vykládat alegoricky.

Na tuto myšlenkovou tradici navázal v andaluské Córdobě v 11. a 12. století mimo jiné filozof Averroes. Jeho díla byla přeložena do latiny a vyvolala obrovskou diskusi mezi filozofy a teology na nově založené pařížské univerzitě ve 13. století a v Itálii ve 14. století.

Rozdíl mezi vírou a vědou byl politickými mysliteli, kteří byli Averroesovými následovníky, transformován do myšlenky odluky církve od státu. Právě tyto myšlenky později převzali a dále rozvíjeli Machiavelli a Jean-Jacques Rousseau. Jinými slovy můžeme říci, že sekularismus, jedna ze základních myšlenek moderní Evropy, má arabské nebo islámské kořeny.

To je jen několik příkladů toho, co bychom mohli nazvat univerzálními dějinami idejí. Je zajímavé, že právě takový názor zastávali Denis Diderot a Jean le Rond D’Alembert ve své Encyklopédii v polovině 18. století. Podle nich jsou ideje jako střepy roztroušené po celém světě, které se v průběhu dějin vzájemně ovlivňovaly a slepovaly, až vznikly ideje, které známe dnes (v 18. století).

Také jiné dějiny filozofií té doby, včetně dřívějších, považují dějiny idejí za univerzální.

Proč je tomu dnes jinak? Proč se téměř ve všech dějinách filozofie nebo vědy učíme a dočítáme, že všechny důležité myšlenky vznikly v Řecku, ve středověku byly zapomenuty a v renesanci znovu objeveny?

V témže 18. století se němečtí osvícenští filozofové domnívali, že pravda může být pouze křesťanská, a tedy evropská. Německo také považovali za nástupce Řecka a řecké myslitele za předchůdce křesťanského myšlení. Cokoli mimo tuto tradici mělo být odmítnuto jako méněcenné. Tento způsob myšlení nalezneme i u Immanuela Kanta a Friedricha Hegela.

Eurocentrismus v našem vzdělávání a myšlení je vlastně produktem německo-křesťanské ideologie 18. století. Stejní němečtí myslitelé mimochodem vymysleli rasismus, který na základě analogie s botanikou rozděloval lidi na nadřazené a podřazené rasy.

Tyto myšlenky se mísily s rodícím se německým nacionalismem a byly přejímány v dalších evropských zemích. Výsledkem bylo, že neevropští myslitelé a myšlenky byli všude systematicky odstraňováni z filozofického kánonu.

Všichni jsme produktem dějin idejí, aniž bychom si to uvědomovali. Jako historik a filozof jsem také zcela proti vymazávání myslitelů z našich dějin.

Vyhazování filozofů do koše, protože přispěli k názorům na svět, který už nepodporujeme, nám brání tyto dějiny správně pochopit. Co však musíme udělat, je přehodnotit naše dějiny, a to podle mého názoru znamená vrátit zpět univerzální dějiny idejí, jak je můžeme nalézt v Encyclopédii.

Studium jiných kultur je prvním krokem. Pochopit, jak jednotlivé kultury ovlivňovaly jiné a jak nakonec ve složité síti výměn posouvaly lidskou civilizaci kupředu, je pro vědu a vzdělávání velkou, ale nesmírně zajímavou výzvou.

Na co ještě čekáme?

Koert Debeuf, geopolitický analytik, publicista a spisovatel

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.