„Nestvořily lidový fašismus, ale naopak profitovaly z nenávisti k odlišnosti, která už tu byla,“ píše slavný polyhistor Umberto Eco v jednom z esejů, které vyšly v češtině pod názvem Migrace a nesnášenlivost. Mluví o vzniku teorií o židovském komplotu ze začátku 19. století, které mu slouží za jeden příklad, na němž postihuje fenomén nesnášenlivosti. Esej napsal v 90. letech, aktuální ale zůstává pořád. Téma se dokonce zdá stále víc zašmodrchané. Do hry totiž vstoupily sociální sítě, na kterých na sebe poprvé všichni masově vidíme – a sledujeme mnoho nenávisti. Mnozí si tak ptají: bylo tak vždy tolik nesnášenlivosti, ze které dnes profitují platformy? Nebo až platformy rodí tolik nesnášenlivosti, digitální barbarství a společenskou polarizaci?
Potenciální odpověď postavenou na pořádném balíku dat nabízí studie zveřejněná v časopise Nature. Dva počítačoví vědci Isaac Waller a Ashton Anderson v ní zkoumají – pomocí pro smrtelníky těžko pochopitelné neuronové metody – přes pět miliard komentářů, které se v 10.000 amerických skupinách na Redditu nashromáždily za 14 let. Zajímá je přitom polarizace tamních uživatelů. Skutečně se lidé na internetu ocitají v ozvěnových komorách, kde se setkávají pouze se svými názorovými souputníky, a tak se společně radikalizují – a druhé čím dál víc nesnáší? Tohle je snad o nejklasičtější výklad vlivu sítí, který má i v tuzemsku řadu stoupenců. Waller s Anderson ale ukazují, že to nemusí být tak úplně pravda.
Reddit se podle nich sice během let celkově polarizoval, jednotliví uživatelé ale zůstávají dlouhodobě na svých pozicích.
Platformy – obzvlášť ty s výrazně kurátorským algoritmem, což Reddit není, to spíš Facebook – z tendencí jako nenávist k odlišnosti skvěle profitují a představují zásadní problém vyžadující řešení. Při jeho vymýšlení bychom ale měli myslet na poznatek Eca: nenávist už tu byla. Musíme myslet šířeji, hlouběji.
Jakub Jetmar
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář