COOLna

Ostré světlo zářivek, vrnění mrazáků a chladicích boxů a jinak ticho. Je noc. V obchodě jsem naprosto sama. Žádná prodavačka. A zatím ani další nakupující. Dovnitř jsem prošla s pomocí QR kódu, který mi vygenerovala aplikace v chytrém telefonu. Dveře se zavřely.

V berounské Drašarově ulici automatickou prodejnu zprovoznil obchodní řetězec COOP.

Má otevřeno nepřetržitě – 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Přes den funguje jako každá jiná prodejna – zákazníky obsluhují prodavačky a pokladní. Mimo otvírací dobu je obchod bez obsluhy. Nakupující potřebují platební kartu, bankovní identitu a speciální aplikaci, kterou si stáhnou do chytrého telefonu.

Co všechno si ale před půlnocí nebo ve čtyři ráno můžete koupit? Z pečiva především balený krájený chléb, toastový chléb, koláče nebo bagety na rozpečení. Z čerstvého opět hlavně chléb předem naporcovaný na čtvrtky a půlky a zabalený v sáčku a pak ještě pár celozrnných rohlíků. Pult s lahůdkami je přirozeně prázdný. Krájená šunka, salámy a sýr i vlašský salát s dalšími lahůdkami najdete balené v chladicím boxu. Ovoce a zeleninu si naberete do sáčků a při placení je zvážíte u samoobslužné pokladny.

Ostatní zboží je běžně dostupné včetně alkoholických nápojů. Při jejich nákupu zákazníka už nikdo nekontroluje, zda je dospělý. To, jestli je mu 18 a více let, totiž obchodník snadno ověří přes bankovní identitu. Jednou z mála věcí, kterou zákazník v prodejně při automatickém provozu nekoupí, jsou cigarety. Jsou uzamčené v boxu u standardní pokladny. Nepřetržitě je v provozu automat na vratné lahve a v jeho blízkosti i skener na ověření ceny zboží pro případ, že u něj zrovna chybí cenovka.

Po půlhodinové procházce prodejnou už se pomalu přestávám nervózně otáčet při jakémkoliv zvuku. Mířím k automatické pokladně. Podle návodu přiložím ke čtečce opět QR kód z chytrého telefonu a pak už začnu načítat zboží z košíku. Na konec si nechávám ovoce, které musím zvážit, a čtvrtku chleba, u níž musím nejdřív identifikovat, která pekárna ji upekla. Pak ještě lístek za vrácené lahve.

Než potvrdím, že chci zaplatit, zjistím, že cena za odličovací polštářky je vyšší než na papírové cenovce na regálu. Beru je a jdu s nimi ke skeneru u automatu na vratné lahve. Cena je skutečně vyšší. Vracím se k automatické pokladně. Snažím se polštářky stornovat z účtenky. „Máte nějaký problém?“ ozve se náhle kdesi nade mnou. Leknu se. Nikoho nevidím.

Za okamžik mi ale dojde, že to není Velký bratr, ale pracovník bezpečnostní služby, který kdesi u pultu centrální ochrany pozoroval na obrazovce, jak nakupuji. „Ne. Jen se liší cena. Ale už budu platit,“ odpovídám. „Já vás neslyším!“ ozve se opět do ticha prodejny. „Kam mám mluvit?“ ptám se. „Neslyším vás. Asi chyba přenosu,“ říká technik.

Kývám rychle hlavou, že rozumím, mávám platební kartou nad hlavou a ukazuji, že budu platit. Účtenku si pro jistotu beru s sebou. Mířím k východu. Dveře otvírám opět QR kódem. Projdu ven a světla uvnitř prodejny zhasnou. Září jen velká LCD obrazovka se záběry bezpečnostních kamer. Jedna zabírá i mě před obchodem.

Automatizované prodejny fungují od loňského roku například ve Strakonicích, Českém Krumlově, Ústí nad Orlicí a Lipně nad Vltavou. Berounský obchod je pátý v republice a zároveň první s umělou inteligencí, jenž dokáže ohlídat případné nestandardní chování nakupujících. Program je založen na sledování vzájemné polohy různých částí postavy. „Odhalí například zákazníka, který zboží umisťuje jinam než do nákupního košíku,“ prozradila ředitelka Sensormatic Solutions Kateřina Klosová.