Máme obrovský společenský dluh vůči dětem, potažmo vůči mladým mužům, se kterými hovory o sexu končí často u toho, že je důležité mít kondom. Přitom bychom s nimi měli mluvit taky o tom, že ublížit je možné i „obtěžováním“, a že by měli umět rozeznávat mezi oboustranně přijímaným škádlením a okamžikem, kdy už je to dívce nepříjemné, měli by dostávat informace o tom, jak reagovat na nesouhlas a že je nutné ho respektovat. A s dívkami taky.
Ve velkém výzkumu sexuologického ústavu přiznalo pět procent mužů, že znásilnili ženu. Jeden z dvaceti. A to jsou „jen“ ti, co to v anonymním dotazníku přiznali, a ti, kteří jsou si svého činu vědomi. Na otázku, jestli byla někdy znásilněná, odpovědělo „ano“ jedenáct procent žen, ale kriminologie počítá s daleko širší skupinou.
Jak to? Odmítají to přiznat v anonymním dotazníku? Nebo i samy sobě?
Ano. Možná i kvůli těm nejasným hranicím a kvůli tomu, jak společnost na znásilnění nahlíží.
Říkám chlapům: „Chovejte se k cizím ženám tak, jak byste chtěli, aby se muži chovali k vaší dceři nebo přítelkyni, nebo třeba k vaší mámě.“ Argument s dcerou bývá dobrý, to většinou v debatě pochopí každý. Tolerance sexuálního obtěžování končí u vlastní rodiny.
V debatách na internetu, kde si nějaká žena stěžuje, že ji někdo obtěžoval tím, že na ni sahal, se často ozývá: „Ježíšmarjá, ta nadělá, tak na ni někdo sáhnul, no bóže!“ Ale kdyby jejich patnáctiletá dcera přišla domů a řekla: „Tati, jeden kluk mě držel v průchodu a druhej na mě sahal,“ tak otec asi neřekne: „No jéžiš, ty naděláš, kluci dospívaj, to je hra.“ Ne. Půjde do komory hledat nějaké vhodné sportovní náčiní typu baseballové pálky a poběží to řešit.
Po první vlně MeToo jede další vlna s hashtagem WhyIDidntReport/Proč jsem to neoznámila. V desítkách, možná stovkách tisíc příspěvků ženy vysvětlují, proč čin neoznámily. A je to pořád dokola. „Nikdo by mi nevěřil. Bála jsem se následků, zostuzení. Zesměšňovali by mě. Obrátilo by se to proti mně.“ A když poslouchám veřejnou debatu na to téma, vůbec se těm ženám nedivím.
kriminolog a instruktor sebeobrany Pavel Houdek
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář