Vlk japonský (Canis lupus hodophilax) je poddruhem vlka obecného (Canis lupus) a byl endemitem ostrovů Honšú, Šikoku a Kjúšú v Japonsku. Za vyhynulého byl prohlášen roku 1905 poté, co byl lovci a vlastníky půdy vybit. Zachovalo se ale mnoho vzorků jeho tkání a kostí. Nyní vědci extrahovali DNA z kostí a tkání, které byly uchovávány v několika japonských muzeích.

Již předchozí zkoumání ukazovala, že se psi domácí vyvinuli z poddruhu vlka obecného, který dnes již neexistuje. Tato nlstudie z Japonska znamená jistý krok vpřed směrem k poznání tohoto unikátního neznámého vlka, zmiňovaného již předchozími výzkumy. DNA analýza totiž naznačuje, že neznámý poddruh vlka, který dal vzniknout dnešním psům domácím a vlkům japonským, žil ve východní Asii (tedy ne na Středním východě ani v Evropě, jak bylo navrhováno) a evoluční linie, z které se vlk japonský vyvinul, později migrovala do Japonska.
Není jasné, co se stalo s evoluční linií vlků, která dala vzniknout dnešním psům domácím. Analýza DNA také ukázala, že mezi “linií vlků” a “linií psů” docházelo ke křížení. Předchozí studie ukázala, že přibližně 2 % DNA druhu tažného psa, který vymřel asi před 10 tisíci let, pochází od vlka japonského.
Vědci naznačují, že k tomuto křížení došlo ještě před migrací vlka japonského na ostrovy Japonska. Zdá se tedy, že psi se na Japonském souostroví objevili až mnohem později. Studie také ukázala, že dingo pralesní (Canis lupus hallstromi) a australský pes dingo mají nejvyšší podíl DNA vlka japonského ze všech moderních druhů, to naznačuje, že vlk japonský migroval na opravdu velké vzdálenosti.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář