Globální oteplování nevede jen ke zvyšování hladin moří, ale také k roztávání trvale zmrzlé půdy. Tání permafrostu je spojené mimo jiné s uvolňováním obrovských kvant metanu, které může znamenat mimo další oteplení planety také rozpad tamní infrastruktury.
Vlna veder z roku 2020 způsobila únik metanu ze dvou velkých pásů skalních útvarů v povodí Jenisej-Chatanga, které se nachází několik set kilometrů severně od polárního kruhu.
V roce 2020 vzrostly teploty v kotlině téměř o 11 stupňů Celsia nad normál, což způsobilo, že se z vápence uvolnila prastará ložiska metanu, která byla uvnitř něj uvězněna. Údaje vědce velmi zaskočily. Ti totiž předpokládali, že se plyn objeví spíše na jiných místech.
„Zvýšený únik metanu bychom očekávali spíše v oblastech s mokřinami,“ popisuje Froitzheima. „Tam ale patrný nebyl. K nejvýraznějšímu uvolňování metanu docházelo na vápencových výchozech, na kterých je velmi málo půdy.”
Poradní skupina pro klimatickou krizi (CCAG) bere výsledky studie velmi vážně a vyzývá ke „globálnímu výjimečnému stavu“. Permafrost pokrývá 65 procent Ruska a taje velmi rychle, neboť teploty na Sibiři a v dalších arktických oblastech nadále rychle stoupají.
„Vědce také šokovalo, že teplé počasí napomáhající rozmrazení permafrostu nastává zhruba 70 let před modelovými projekcemi,” uvádí varování CCAG. Kromě toho CCAG poukazuje také na predikce, dle kterých by Arktida mohla do roku 2100 ztratit až 89 procent svého permafrostu.
Zpráva CCAG upozorňuje, že zvyšující se teploty by mohly tlačit Arktidu k „nevratnému“ bodu zvratu, kdy by nastalo masivní uvolnění metanu a dalších plynů, a v důsledku toho k rozpadu sibiřské infrastruktury. Poškozeny by mohly být přehrady a elektrárny, včetně té jaderné.
„Příběh je prostý,” uzavírá zpráva. „Ke změně klimatu dochází rychleji, než se předpokládalo.“
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář