Pro leckoho to může být překvapivá informace, ale naše mozky jsou o něco menší než mozky raných lidí žijících před 100 tisíci lety, anebo dokonce mozky neandrtálců.
Za posledních 20 000 let se průměrná velikost lidského mozku snížila z 1500 na 1350 krychlových centimetrů. A podle nových poznatků se mozek zmenšil také v posledních třech tisíciletích.
„Dali mozky dohromady“ biologický antropolog, behaviorální ekolog a evoluční neurobiolog a vypracovali pozoruhodnou hypotézu, která zmenšování mozků vysvětluje úplně jinak, a přitom zapadá do naší evoluční historie.
Přestože jsou mravenci a lidé jen vzdáleně příbuzní, oba druhy vedou sociální životy. Vytvořily společnosti zaměřené na příbuzenské vztahy. A co víc, v jejich společenstvích je práce rozdělena mezi různé profese.
Vědci studovali dělníky mravenců rodu Oecophylla, Atta a Formica. Dospěli přitom k poznatku, že dělba práce a sdílení znalostí na úrovni skupiny vedly k takovým změnám jejich mozků, které je přizpůsobily sociální struktuře. Podle jejich hypotézy také lidský mozek je formován kolektivní inteligencí vytvořenou společností.
„Sdílení a předávání znalostí v lidských společnostech, a tedy potřeba výrazně menšího množství energie k uchovávání velkého množství informací na úrovni jednotlivce, mohla podpořit zmenšení mozku,“ píše se ve studii nazvané Kdy a proč se lidský mozek zmenšil? Nová analýza a postřehy z evoluce mozku u mravenců (When and Why Did Human Brains Decrease in Size? A New Analysis and Insights From Brain Evolution in Ants).
Ve společenstvích mravenců a lidí nemusí jednotlivec všechny informace a znalosti uchovávat. Může proto část „intelektuálního tuku“ odřezat, a tak udělat mozek energeticky účinnějším. K této „optimalizaci“ mohlo podle vědců v civilizaci výrazně přispět i písmo.
Svou hypotézu opírají vědci rovněž o analýzu téměř tisíce lebek našich předků. Z nich zjistili, že lidský mozek se začal zmenšovat v posledních třech tisících let, tedy tisíce let poté, co se objevily první písemné zápisy. I to naznačuje, že zmenšování našich mozků mohlo být v podstatě souběžné s expanzí kolektivní inteligence ve společnosti.
Výzkumníci uznávají, že jejich hypotéza je založena na „teorii teorií“, která nedokáže vysvětlit všechny změny v mozku během naší evoluční historie. Nicméně dává smysl.
Ve studii vědci citují Stevena Slomena, profesora psychologických věd ze Stanfordovy univerzity: „Žijeme ve znalostní komunitě. Vše, co děláme, závisí na znalostech, které jsou jak v naší hlavě, tak v hlavách jiných lidí.“
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář