Jako bychom to už zažili. V různých obměnách je to pořád to samé: uvolnění měnově politických pravidel, nové peníze, nafukování bubliny, přehřívání ekonomiky, rostoucí inflace. Následné zatažení za brzdu, respektive utažení měnově politických podmínek, splasknutí bubliny, ekonomická recese a spolu s ní rostoucí nezaměstnanost a další související problémy. A tak pořád dokola.
Nechci suplovat ekonoma Dominika Stroukala, který to ve své knize Ekonomické bubliny bravurně zdokumentoval a doložil tento kolotoč na desítkách historický případů.
Inflace, energetická krize, ekonomická recese, a hlavně mediální senzace. Křičí to na nás ze všech stran. Krize, krize, krize. I kdyby krize nebyla a fundamentálně se nic nestalo, tak po takové masáži se lidé začnou chovat, jako by krize byla. A krizi přivodí. To je podceňovaná síla očekávání, ale to už je na jiný text.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář