COOLna

Feministé stejně jako všechny ostatní progresivní síly musí bránit veřejné služby před škrty, které státy zavádějí na povel finančního sektoru. Potřebujeme se postavit omezování a komodifikaci veřejných služeb. Ale to nestačí. Finanční sektor je globální síla, která poštvává jednu zemi proti druhé. Nelze jej porážet postupně v jedné zemi po druhé. Mnoho lidí žije v nefunkčních státech, v uprchlických táborech nebo v kleptokraciích. A i ti ostatní jsou uvězněni v mechanismu závodu ke dnu, který pořádají investoři a banky. Takže přístupy, které se soustředí výlučně na jednotlivé státy, nemohou být odpovědí. Místo toho potřebujeme globální protisílu. Boj proti škrtům může uspět pouze tehdy, pokud spojíme boj na rovině jednotlivých států s širšími, mezinárodními snahami, které mají za cíl transformovat mezinárodní finanční řád. Potřebujeme budovat přeshraniční aliance odhodlané bojovat za sociální práva nikoli na národní úrovni, ale globálně.

Jak by feministé a feministky měli přistupovat k antikapitalistickým stranám a levicovým politickým proudům? To je z části taktická otázka rozhodování se případ od případu s ohledem na místní specifika. Rozhodnutí by ale měla být vedena dvěma základními úvahami. Zaprvé, každý feminismus, který si klade za cíl osvobodit všechny ženy, musí být sám o sobě antikapitalistický – liberální, prokapitalistický feminismus totiž může přinejlepším posílit malou, privilegovanou skupinu žen manažerek a profesionálek, zatímco velkou většinu žen zanechává zranitelnou vůči zneužití všeho druhu. A zadruhé, my feministky a feministé, bez ohledu na to, kolik nás bude a jak radikální budeme, nemůžeme změnit společnost sami. Hluboké strukturální změny, kterou potřebujeme, můžeme dosáhnout pouze v široké antikapitalistické alianci, jež musí zahrnovat i radikální hnutí a politické strany, které zatím nemají genderovou politiku jako svou prioritu. Budeme je k tomu muset přimět tím, že se spojíme s radikálními environmentalisty, antirasisty, hnutími za práva migrantů, odboráři a dalšími. To je jediná cesta k dalekosáhlé sociální transformaci. A je to také jediná cesta ke skutečně osvobozujícímu feminismu. Našimi hlavními starostmi jsou gender a sexualita, to je jasné. Ale tyto záležitosti neexistují ve vakuu a nelze je extrahovat z širší společenské matrice, jíž jsou součástí a která zahrnuje i další zlomové linie sociální nespravedlnosti. Proto musíme rozšířit svou agendu za konvenční chápání „ženské otázky“. Oprávněně trváme na tom, aby hnutí za práva pracujících rozšířila svou agendu do sféry reproduktivní práce, jak jste řekla. Ale my také musíme rozšířit svou agendu na celé spektrum problémů, které se týkají žen – i všech ostatních.

Olimpia Malatesta

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.