COOLna

„Samozřejmě gratuluju provládnímu kandidátu panu Pavlovi, který vyhrál.“

Petr Pavel má sice podporu vlády, jeho „provládnost“ je ale sporná. K vládě Petra Fialy by patrně byl méně kritický než Babiš, v tom má předseda ANO pravdu. Pavel nicméně sehnal podpisy pro kandidaturu i peníze na kampaň sám se svým týmem, bez podpory vlády.

Pavel vedl v průzkumech už předtím, než ho podpořila vládní trojkoalice Spolu (ta vyjádřila podporu Pavlovi, Nerudové a Fischerovi poté, co nedokázala najít vlastního silného kandidáta).

„Za naší vlády žádná korupce nebyla.“

Za vlády Andreje Babiše vypukla kauza Stoka, se kterou byl významně spojen tehdejší vysoce postavený člen ANO Jiří Švachula. Bývalý místostarosta městské části Brno-střed dostal loni v květnu trest 9,5 let vězení za zvlášť závažný zločin sjednání výhody při veřejné zakázce a účast na organizované zločinecké skupině.

Švachula byl ještě před rozsudkem z ANO vyloučen a sám Babiš se vůči němu vymezoval. Kauza významně poznamenala brněnské ANO jako celek – vyústila například v odchod bývalého brněnského primátora Petra Vokřála a jemu nakloněných členů z hnutí.

„Byl bych velice rád, kdyby média říkala pravdu o tom, že jsem s StB nikdy nespolupracoval.“

Proti několika rozhodnutím soudu, podle kterých Babiš spolupracoval se Státní bezpečností, podal prezidentský kandidát loni v říjnu dovolání k Nejvyššímu soudu Slovenské republiky. Termín rozhodnutí soud nestanovil.

Předseda ANO je však v registrech StB uveden jako agent pod krycím jménem Bureš s evidenčním číslem 25085. Spolupráci podle dostupných záznamů podepsal v bratislavské vinárně U Obuvníka 11. listopadu 1982.

Za jasný důkaz jeho spolupráce se Státní bezpečností považují slovenští historici například statistickou kartu agenta StB, kterou v archivech nalezli před téměř dvěma lety. Soudy dosud opakovaně potvrdily, že Babiš je veden v evidenci spolupracovníků StB oprávněně, naposledy loni v červnu.

„Já se nestačím divit, antikomunistická Praha a antikomunistické Brno volí pana Pavla. A já se vás chci zeptat: Víte, ve které zemi v Evropě a blízko nás je prezidentem komunistický rozvědčík? Ano, máte pravdu, v Rusku. Prezident Putin byl vysazen a nasazen jako agent KGB. Na toto byl připravován, aby byl vysazen do týlu nepřítele.“

Vladimir Putin byl sice v 80. letech agentem KGB, o jeho misi v Drážďanech v tehdejším východním Německu lze ale sotva mluvit jako o „vysazení v týlu nepřítele“, protože NDR byla sovětským satelitem. Zda jsou Praha a Brno „antikomunistické“, záleží na úhlu pohledu – v obou městech určitě nebyla příliš populární KSČM, na druhou stranu vyhraněných voličů, pro které byla problém Pavlova minulost, je relativně málo, jak ostatně ukázal i jeho výsledek. Babiš se podle všeho snaží spíše demobilizovat Pavlovy voliče.

„Gratuluju panu Pavlovi, že jako trénovaný komunistický rozvědčík v Rusku, který vítal invazi, to dotáhl až do Vojenského výboru NATO.“

Pavel skutečně začal studovat na zpravodajce (pejorativně rozvědčíka) za komunistického režimu.

Z dokumentů vyplývá, že postgraduální studium, které Pavel zahájil v roce 1988, bylo určené pro vojenské zpravodajce a absolventy mělo připravit mimo jiné na případné vyslání do zahraničí – především do zemí NATO –, kde měli pod různým krytím získávat informace.

Babiš nicméně lže, protože Pavel kurzem procházel na Moravě a v Praze a dokončil jej po sametové revoluci. Nikdo nikde nedoložil, že by Pavel studoval v Rusku.

Pravdivé není ani Babišovo tvrzení, že Pavel vítal invazi Ruska do Československa v srpnu 1968 (tehdy mu bylo necelých sedm let).

Pavel nicméně ve svém životopisu v roce 1987, ještě za komunismu, tvrdil, že podstatu invaze pochopil lépe z vysvětlení svého otce než z protisovětských nálad a posměchu spolužáků.

„Pavel odešel do NATO, a když se vrátil, bral jenom výsluhy a pro naši zemi neudělal vůbec nic. Považuji za absurdní, pokud se chlubí tím, co my jsme museli řešit v rámci naší vlády.“

Pavel po odchodu z NATO skutečně odešel do armádního důchodu. Babiš však neříká pravdu, že Pavel „pro naši zemi neudělal vůbec nic“. Na jaře v roce 2020 založil dobrovolnický spolek Spolu silnější a sbírku, která pomáhala lidem čelícím covidové epidemii a těm, na které krize dopadla nejhůře. Později spolu s odborníky nechal vypracovat doporučení, jak lépe zvládnout další krizi.

„Nechápu, proč vůbec kandiduje, v historii NATO se to vůbec nestalo.“

V historii NATO se už několikrát stalo, že se vysoký armádní důstojník (v některé z generálských hodností) stal prezidentem. Příkladem jsou třeba Dwight D. Eisenhower v USA (1953–1961) nebo Charles de Gaulle ve Francii (1959–1969). Prezidentem s generálskou hodností byl i António Ramalho Eanes v Portugalsku (1976–1986, tedy po obnovení demokracie v zemi).

Dodejme, že několik prezidentů s generálskou hodností měly i Portugalsko a Řecko v době, kdy měly autoritářské režimy. Převratem se k prezidentskému úřadu dostal i generál Cemal Gürsel v Turecku. A také, ačkoliv tehdy samozřejmě nešlo o člena NATO, mělo prezidenta-generála i Československo v osobě Ludvíka Svobody (1968–1975).

Pointou však je, že prezidenty-generály čas od času, i když nepříliš často, demokratické země v NATO měly. To, co říká Babiš, není pravda.

„Vždycky jsem to říkal, že provládní média jsou můj hlavní soupeř.“

Média nejsou Babišovým soupeřem. Ale pokud někdo z kandidátů na prezidenta lže nebo systematicky manipuluje, média usilující o zprostředkování obrazu reality tuto skutečnost nemohou opomenout.

„Pan Stanjura nám oznámil, že bude navyšovat daně. Ty daně, které my jsme snižovali – na léky, v rámci EET, my jsme daně snižovali, celkově to bylo asi 500 miliard. My jen citujeme, co pan Stanjura a další – prodlužování věku do důchodu.“

Ministr financí Zbyněk Stanjura v posledních dnech avizoval změny a zjednodušení aktuální podoby daně z přidané hodnoty. Ta by nově místo tří sazeb měla zahrnovat jen dvě. Jestli to bude znamenat zvýšení celkové daňové zátěže, ale není jasné, byť si Stanjura slibuje, že by se díky tomu mohly příjmy státního rozpočtu zvýšit.

Vše ale bude záležet na tom, jak konkrétně budou sazby nastavené a co do nich vláda zařadí. V úvahu je navíc třeba brát také efektivitu výběru daní, kterou může jednodušší systém posílit.

Poměr objemu vybraných daní k velikosti ekonomiky se za Babišovy vlády skutečně snížil. Zásadní podíl na tom mělo faktické snížení daně z příjmu fyzických osob, které svými hlasy podpořili i poslanci ODS. Na základě tohoto kroku státní rozpočet přišel zhruba o sto miliard korun ročně. Ekonomové přitom upozorňují na to, že zrušení superhrubé mzdy pomohlo zejména lidem s vyššími příjmy.

I kdybychom měli počítat dopady kroků vlády Andreje Babiše na výběr daní kumulativně, ke zmíněnému půl bilionu se ani zdaleka neblíží, dosáhly by zhruba poloviny. U zrušené daně z převodu nemovitosti se v roce 2020 její výnos předpokládal na 10,6 miliardy korun.

O celkovém zvyšování daní kvůli vysokému schodku státního rozpočtu mluví představitelé téměř všech vládních stran s výjimkou ODS. Konkrétní opatření jsou ale zatím v nedohlednu.

Ani zvýšení věku odchodu do důchodu nikdo z vládní koalice aktivně neprosazuje. Současná vláda o tom bude rozhodovat v roce 2024 a podle vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky pro server Seznam Zprávy nebude posunutí důchodového věku v té době nezbytně nutné. Kvůli stárnutí populace k tomu ale podle něj bude muset přistoupit budoucí kabinet zhruba kolem roku 2030. (Prezident tento krok nemůže svými pravomocemi zastavit, může jej nanejvýš vetovat a vrátit Sněmovně, která o něm poté musí znovu hlasovat.)

„Já bych svolal valnou hromadu ČEZ a cenu elektřiny bych zastropoval na 1500 za korun za megawatthodinu.“

Polostátní energetická společnost ČEZ není jediným výrobcem ani distributorem elektřiny v Česku, cenu není možné omezit rozhodnutím jedné z firem na trhu. Babiš už dříve avizoval, že by cenu chtěl omezovat u výrobců, a ne u distributorů, jak to nyní dělá současná vláda.

I tu ovšem aktuálně nastavený strop cen energií (v případě elektřiny je dvakrát vyšší než Babišův návrh) podle odhadů vyjde na 100 až 250 miliard korun. Konkrétní částka je závislá na vývoji tržních cen energií.

Deník N

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.