COOLna

Agentura Reuters zpracovala v závěru minulého roku rozsáhlou investigativní analýzu, která se na konkrétních příkladech snaží poodhalit systém a princip byznysu, který provází obcházení protiruských sankcí.

Spojené státy americké i Evropská unie po loňském 24. únoru, kdy ruské vojska vtrhla na svrchované území Ukrajiny, zakázaly prodej senzitivních technologií do Ruska. Nadto mnohé západní technologické firmy své veškeré aktivity v Ruské federaci ukončily a odešly ze země.

Zpráva Reuters začíná příkladem nové turecké firmy Azu International Ltd., jež se prezentuje jako velkoobchodník v oblasti informačních technologií. Firma vznikla vloni v březnu a během následujících sedmi měsíců vyvezla do Ruska americké počítačové komponenty včetně čipů, to vše v úhrnu za 20 milionů dolarů.

Rychle rostoucí byznys společnosti Azu International Ltd. se nezrodil na zelené louce. Zakladatel firmy Göktürk Agvaz je dlouhé roky také manažerem německého velkoobchodníka s IT technologiemi, který se jmenuje Smart Impex Gmbh.

Z ruských celních statistik vyplývá, že právě tato firma dovážela v období před válkou americké IT produkty, a to témuž moskevskému zákazníkovi, kterému nyní dodává turecká firma Azu International. Agvaz se vyjádřil reportérům Reuters jednoduše: „Nesmíme prodávat a vyvážet do Ruska, tak prodáváme do Turecka. Nu, a zbytek je naše obchodní tajemství.“

Společnost Azu International je jen jedním z mnoha zásobovacích kanálů, které zůstávají otevřené navzdory zákazu exportu, uvádí agentura Reuters. Ruské celní statistiky, které jsou oficiálně dostupné, dokládají, že od konce loňského února do konce října byly do Ruské federace vyvezeny počítače a elektronické komponenty za 2,6 miliardy dolarů.

Do této sumy je zahrnuto také zboží v hodnotě 777 milionů dolarů od západních firem, a to i těch, jejichž čipy byly následně nalezeny v ruských zbraňových systémech. Jedná se o firmy Intel Corp., Texas Instruments Inc., Analog Devices Inc., AMD Inc. a německý Infineon AG.

Obskurních dovozců a vývozců existuje podle Reuters „celá galaxie“ a vedle Turecka bývá využíván také Hongkong a další obchodní přístavy. Kupříkladu ruský dovozce OOO Fortap byl založen loni v dubnu v Petrohradu a od té doby dovezl elektroniku za 138 milionů dolarů, a to včetně počítačových součástek. Dodavatelem je turecká firma Bion, donedávna obchodník s textilem, který nedávno expandoval právě do elektroniky.

Další firmou, jejíž název Reuters zmiňuje, je OOO Titan Micro sídlící v chatě na severním okraji Moskvy, která dováží od firem z Hongkongu a také z Turecka. Ruské celní doklady už pochopitelně neukazují, co se s komponenty v Rusku stane, ale už loni v srpnu měl Reuters zprávy o tom, že masově vyráběné čipy se objevují v ruských zbraních používaných na Ukrajině.

Globální IT firmy jako Intel a AMD na dotaz agentury odpověděly, že berou informace novinářů „velmi vážně a celou záležitost prošetří“, přičemž dodaly, že včas informovaly své zákazníky a odběratele, že se musejí řídit mezinárodním právem a pravidly pro vývoz.

Mluvčí amerického ministerstva obchodu pro Reuters uvedl, že přístup Ruska k čipům se od okamžiku přijetí sankcí snížil o 70 procent a „není prý proto divu, že se Rusko snaží sankce obcházet“. Agentura však tvrdí, že ruské dovozy čipů se naopak zvýšily, k čemuž americké ministerstvo vzkázalo, že má svoje informační zdroje.

V Hongkongu sídlící firma Pixel Devices vyvezla do Ruska v období od dubna do října elektroniku za 210 milionů dolarů, z čehož zhruba čtvrtinu tvořily produkty od Intelu a AMD. Firmu Pixel Devices založila společnost Bigfish Investments Ltd, která opatří Kirillu Nosovovi, hongkongskému rezidentovi disponujícímu ruským pasem. Současný vlastník je singapurská firma kontrolovaná firmou na Seychelách, píše Reuters. Ředitelem Pixel Devices je Pere Roura Cano, též majitel leteckého klubu v Katalánsku.

Partnerem Pixel Devices je ruská firma OOO Kompliga, která od dubna do současnosti dovezla do Ruska elektroniku za nejméně 181 milionů dolarů. V Moskvě funguje také firma Novelco, která poskytuje ruským firmám poradenství také o tom, jak dále dovážet západní zboží a dokonce pořádá placené semináře o „alternativních obchodních cestách“ a o „taktikách a strategiích, které kompenzují sankce“.

Nejde však jen o Čínu a Turecko. Agentura Reuters objevila i estonskou firmu Elmec Trade se sídlem v Tallinu, která od dubna do konce října vyvezla do Ruska elektronické komponenty za 17 miliard dolarů. Její manažer pro Reuters uvedl, že společnost se řídí zákony a dodržuje sankce, jen prý dokončila objednávky a kontrakty z roku 2021, které měly zpoždění kvůli pandemii koronarivu.

Na více příkladech pak Reuters dokládá, že po zavedení sankcí někteří ruští dovozci snížili obrat takřka na nulu, na stejných adresách však bleskurychle vznikly firmy, jež teď dovážejí z Turecka nebo z Číny.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.