Takový je svéráz politického života v Česku.
Tuto úvahu věnuji tématu „proč nevolit Babiše“. I to je součást svérázu českého politického života, že nám velmi často podstata uniká, zde podstatný důvod, proč Babiše nevolit.
On sám ten ostudně a groteskně načasovaný proces prohlašuje za politický. Neúnavně opakuje tezi, že kdyby nevstoupil do politiky, nikdo by si žádného Čapího hnízda nevšímal, v legálnosti nebo nelegálnosti jeho podnikání se nevrtal a žádné dotace nezpochybňoval.
To, co Babiš říká, je naprostá pravda, je to tak. Babiš mimo politiku by byl mimořádně úspěšný miliardář, který získal svoje peníze z výhodného startovacího místa v zahraničním obchodě.
Námět pro investigativce: kolik dnešních multimilionářů a miliardářů vyrostlo ze semínka někdejší „výsadky“, jak se těmto podnikům za komunistů říkalo?
Jeho impérium vzniklo v kvasu devadesátých let, kdy se bez kapitálu obnovoval kapitalismus: úkol hodný barona Prášila, který tahem za vlastní vlasy vyprostil sebe i s koněm z bažiny. Daňová ekvilibristika a dotační kaskadérství k takovému úspěchu patří.
Je nad slunce jasnější, že na dotaci Čapí hnízdo nárok nemělo, že korunové dluhopisy jsou finanční salto mortale, že při nákupu nemovitostí ve Francii přes právnické kejkle a fiktivní společnosti Babiš ošidil stát, tentokrát francouzský podle návodu francouzských právníků.
Andrej Babiš je člověk, který – kde může – ohýbá zákony, šidí na daních a dojí dotace. Copak si někdo soudný může takového člověka přát jako hlavu státu?
Vždyť i ten Hrad je spravován z našich daní a je myslitelné, aby příštích pět let hostil pijavici, která z daní, kde může, tu ukousne, tu přiškrtí, tu odsaje?
Kdo ale i přesto bude Babiše volit s argumentem, on je šikovnej, a snad tedy zařídí, aby na nás taky něco zbylo, tak takovému není pomoci.
Ondřej Neff
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář