Flóra disponuje nečekanými možnostmi komunikace. Rostliny si posílají informace ve formě kyseliny ribonukleové. Jako vysílače i antény jim slouží kořeny.
Vědci na univerzitě v Pise pod vedením Pierdomenica Peraty tam pěstovali v hydroponických živných roztocích rostlinky huseníčků a zkoumali, jak si vedou v atmosféře se sníženým obsahem kyslíku.
Přitom si všimli, že některé huseníčky přebírají dědičné vlastnosti svých geneticky odlišných sousedů. Když se Perata a spol. začali tímto podivným jevem zabývat hlouběji, odhalili zcela nečekaný způsob komunikace rostlin.
Huseníčky, kterým genoví inženýři přibrzdili geny speciálními krátkými řetězci kyseliny ribonukleové, vylučovaly tyto „brzdné“ molekuly do okolí svými kořeny. Sousední huseníčky zachytávaly regulační molekuly vlastním kořenovým systémem. Přibrzdily si tím své vlastní geny a získaly díky tomu nové vlastnosti. Výsledky experimentů zveřejnil vědecký časopis Nature Plant.
Vědci znají řadu případů, kdy si rostliny podobné varovné signály posílají. Z listů poškozených housenkami se uvolňují do ovzduší těkavé látky, na které sousední rostliny reagují mobilizací obranných mechanismů.
Díky chemickému varování jsou na vpád housenek připraveny s předstihem. Nyní se rýsuje možnost, že podobná varování putují od rostliny k rostlině také v podzemí. Účel takové komunikace ale nemusí být nutně nezištný.
„Dalším důvodem pro vysílání molekul kyseliny ribonukleové může být vzájemná konkurence rostlin,“ pokračuje Perata. „Pokud rostlina uvolněním molekul kyseliny ribonukleové dokáže potlačit životní pochody sousedních rostlin, může oproti nim získat určitou výhodu například při čerpání živin.“




Napsat komentář