COOLna

Píšeme všichni. Zvláště pohybujeme-li se v akademické sféře. Píší studenti i profesoři. A psaní se samozřejmě věnují i autoři literatury faktu, což je třetí skupina, které má tato kniha pomoci. Když říkám psaní, nemyslím tím jen odborná pojednání, články či knihy, ale i to běžné, každodenní. Píšeme, když si potřebujeme něco zapamatovat – ať už je to nápad, citát, nebo výsledek studie.

Píšeme, když si chceme srovnat myšlenky či se o své nápady podělit s ostatními. Studenti píší při testech a po tužce a papíru sahají, i když se připravují na ústní zkoušku. Věci si zapisujeme, nejen když máme strach, že bychom je mohli zapomenout, ale i když si je snažíme zapamatovat. Každé intelektuální snažení zkrátka začíná poznámkou.

Psaní hraje v učení, studiu a výzkumu tak zásadní roli, že je s podivem, jak málo nad ním přemýšlíme. Pokud už se o něm bavíme, téměř vždy se pozornost upne na hrstku výjimečných případů, kdy píšeme rozsáhlejší text, jako je kniha či článek nebo v rámci studia esej či diplomová práce. Na první pohled to dává smysl – tyto „psané výstupy“ nám nahánějí největší strach a potýkáme se s nimi nejdéle. Proto se také většina studijních návodů a publikací pro akademiky věnuje jim, zatímco každodenní tvorbě poznámek, které představují největší část našeho psaní, se dostává jen velmi málo pozornosti.

Podmínkou úspěchu je zlepšit přístup k veškerému psaní. Jako by zapomínaly, že proces psaní začíná mnohem dříve, než usedneme k prázdné stránce, a že vyjádřit argument písemně je vlastně to nejmenší.

Psaní není jen další krok následující po výzkumu, učení či studiu. Je to prostředek, bez něhož by tyto činnosti nebylo možné realizovat. Snad i proto o tomto typu psaní – o každodenním zapisování, tvorbě poznámek a hrubých verzí textů – příliš nepřemýšlíme. Stejně jako dýchání je toto psaní základním předpokladem naší činnosti, ale protože ho praktikujeme neustále, nevěnujeme mu pozornost.

Zatímco ani sebelepší dechová technika nám však s psaním příliš nepomůže, zdokonalíme-li způsob, jak přistupujeme ke každodennímu psaní, jak si poznamenáváme, na co narazíme, a jak pak s poznámkami nakládáme, ocitneme se najednou tváří v tvář prázdnému dokumentu či listu papíru ve zcela jiné pozici. Respektive na tom budeme ještě lépe, protože budeme-li si poznámky dělat chytře, už nikdy nebudeme mít s prázdnou stránkou problém.