COOLna

Náš mozek obsahuje 75 až 100 miliard nervových buněk – až 13x víc, než je počet obyvatel Země. Mezi nimi je asi biliarda (tisíc bilionů) spojení. Nepředstavitelné číslo! V hlavě každého z nás – nejen génia, ale i opilce z nádražní putyky – se nachází nejsložitější organizovaná hmota v celém lidstvu známém vesmíru.

Těch odhadem asi 1 400 gramů tkáně je dokonalý biologický superpočítač. Jeho fascinující schopnost dosud známe jen v hrubých obrysech. Jak v něm vzniká vědomí? Kam se přesně zapisují naše vzpomínky, kterých se prý do mozku vejde až milion gigabitů, a jak je vyvolat? Na kolik procent v bdělém stavu mozek využíváme? Šlo by jeho výkon zvýšit? Existují okultní teorie, podle kterých si můžeme v mozku otevřít „třetí oko“, umožňující mimosmyslové vnímání, jasnovidectví a další ezoterické schopnosti. Věda to považuje za bláboly, jenže i ty bláboly musel vymyslet nějaký chytrý mozek. Třeba s cílem zbohatnout na lidech, kteří svůj mozek neumějí používat ke kritickému myšlení.

Další věří v rozšiřování schopností mozku pomocí meditace, drog, holotropního dýchání a dalších postupů. Názor si na to udělejte sami. S vědomím, že mozek velmi rád klame sám sebe. Navzdory geniálnímu nástroji v hlavě jsme schopni uvěřit i zjevným nesmyslům. Na kost vyhublá anorektička se třeba smutně dívá do zrcadla s pocitem, že je tlustá.

Jeden z velkých problémů fungování mozku spočívá v tom, že jde vlastně o mozky tři. Každý z nich reaguje na jiné podněty, zpracovává informace odlišně a jiným způsobem řídí naše chování. V hlavě máme „památky“ na naše plazí a savčí předky. Tyhle struktury nefungují na základě racionality, sídlící v šedé kůře, což je evolučně nejmladší část mozku. Jedou podle mnohem starších evolučních programů. Pudy, emoce, strach, agrese, snaha nasytit se a rozmnožit, to všechno nás často ovládá, aniž bychom si to uvědomovali.

Až zase půjdete kolem stánku s párky, libá vůně vás donutí přecpat se nezdravým jídlem navzdory vědomí, že si tím škodíte. Ale i přes občasnou nadvládu „zvířecího“ mozku vnímáme sami sebe, smrt, umění, krásu, boha… Kde se tyhle typicky lidské schopnosti v naší hlavě vzaly?

Dodnes nejsou příliš prozkoumány ani rozdíly mezi mužským a ženským mozkem a myšlením. Že existují, to víme z každodenního života. Průměrný muž má lepší schopnost orientace v prostoru a přesnější odhad vzdálenosti cíle a rychlosti pohybu. Průměrná žena lépe rozumí mezilidským vztahům a má větší komunikační dovednosti.

Co ty pohlavní rozdíly způsobuje? Pokusy s využitím počítačové tomografie prokázaly, že mužský a ženský mozek zapojují různá centra a zpracovávají informace různým způsobem. Obě pohlaví se tak doplňují. Částečné odlišnosti ve funkci našich mozkoven jsou výhodné pro přežití lidstva.

Velkou neznámou zůstává i fascinující schopnost mozku vyrovnat se se zraněními, nemocemi a poškozeními. Tedy jak se kterými. Pokud vás někdo střelí do hlavy revolverem, svou smrt si ani nestihnete uvědomit. Jenže pak jsou podivuhodné případy.

Už jen drobnou zajímavostí je, že náš mozek necítí bolest. Neobsahuje totiž příslušné receptory. Lékaři toho využívají při neurochirurgických zákrocích. Pacient může zůstat při vědomí, zatímco se mu operatér doslova hrabe v mozku. Buďme rádi, že lékař nevidí, na co přitom myslíme.