COOLna

Použitý fritovací olej, pivovarské mláto či kávová sedlina. Jedním slovem bioodpad, jehož množství nezadržitelně roste a čím dál více zatěžuje životní prostředí. Přestože tyto odpadní materiály zdánlivě nemají další využití, biotechnologická společnost Nafigate Corporation dokazuje opak. Ve spolupráci s Vysokým učením technickým (VUT) v Brně dlouhodobě pracuje na vývoji technologie Hydal, která kuchyňský olej dokáže přetvořit na nový materiál a ten dále uplatnit pro výrobu produktů v oblasti kosmetiky, biomedicíny nebo zemědělství.

Technologie Hydal byla oficiálně představena v roce 2018 jako jediná na světě, která umí průmyslově zpracovat a využít odpadní fritovací olej a přeměnit ho na zcela novou, vysoce hodnotnou surovinu – biopolymer typu PHB. Téhož roku společnost také uvedla na trh první výrobky, tzv. minimum viable products, díky kterým mohla produkty na základě zpětné vazby dále zdokonalovat. „Dnes už nejsme jediní, kdo využívá odpadní oleje k výrobě polymerů, naši následovníci se ale zaměřují na úplně jiné segmenty. My se soustředíme na kosmetiku a farmacii, které mají extrémně vysokou přidanou hodnotu. Navíc chceme využívat lokální odpady v Evropě nebo na jiných kontinentech, ne budovat gigantické továrny, ale spíše několik menších. V tom jsme stále jediní, protože v Evropě neexistuje nikdo s podobným konceptem,“ vysvětluje Mynářová.

Samotná metoda zpracování funguje na bázi fermentace a zcela vychází z přírodních principů. „Bakterie, která přeměňuje olej na biopolymer, je součástí našeho ekosystému stovky miliónů let. Je to něco, co v přírodě existuje, a my to jen převádíme do průmyslového měřítka,“ přibližuje složitý proces Mynářová. Zjednodušeně řečeno je olej pro danou bakterii potrava, ve svém těle ho přemění na přírodní polymer, který pro ni představuje zásobárnu energie na horší časy. Polymer v podobě granulí je následně izolován, přečištěn a zpracován do finálních produktů.

Přestože 90 procent pozornosti směřuje biotechnologický startup do kosmetiky a medicíny, intenzivní úsilí vyvíjí také v oblasti agrochemikálií, kde vidí pro uplatnění biopolymeru značný potenciál. „Polymer je nosič pro hnojiva, herbicidy a pesticidy a tím, že je biodegradabilní, netoxický a zároveň má požadované materiálové vlastnosti, tak má opravdu zcela unikátní postavení,“ vysvětluje Mynářová. Dodává však, že veškeré aktivity v rámci zemědělství jsou běh na dlouhou trať. I kvůli testování, které probíhá na polích v přirozených podmínkách. Řešení tak uvede na trh nejdříve v roce 2027. Pomoci by měla také legislativa. Podle strategie Evropské komise, tzv. Farm to Fork (od zemědělce ke spotřebiteli) by mělo dojít ke snížení používání a rizika chemických pesticidů o 50 procent do roku 2030. Další důležitou částí mise k zastavení znečišťování planety jsou obaly vyrobené z odpadu. I na těch Nafigate vytrvale pracuje za využití pivovarského mláta ve spolupráci s partnerem Unilever.

Relativní novinkou, která doplňuje již tak rozsáhlé portfolio aktivit Nafigate Corporation, je Hydal Coffee. Projekt, který za pomoci již dostupné technologie opět jako jeden z prvních v Evropě uvádí v život tzv. kaskádovou recyklaci kávové sedliny. V první fázi firma vyrobí kávová mýdla, která budou k dostání ještě před Vánocemi. Následně odstraní z vysušené sedliny olej, který najde využití v kosmetice. Co zbude po extrakci, poslouží pro výrobu bio masterbatchů, pigmentů, jež se aplikují pro barvení plastů. „Česko ročně vyprodukuje 80 tisíc tun kávové sedliny. Tu lze přitom jen těžko považovat za odpad, obsahuje plno důležitých ingrediencí, které nemusíme brát z přírodní kávy,“ podotýká Mynářová.

Na stole Evropské unie je také nová strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek. Jejím cílem by kromě regulace či zákazu zhruba 75 procent chemikálií, které používáme, měla být také podpora inovací v tomto odvětví. „Regulací bude postupně víc a víc a bude těžké se v nově vzniklé situaci zorientovat. Podle mě je strašně důležité najít si v té spoustě změn pevný bod. A to je pro nás právě výroba z odpadů, protože je nad slunce jasné, že v tom je budoucnost. Musíme změnit lineární model na cirkulární, jak nejrychleji to půjde,“ konstatuje Mynářová.

„V České republice je to velice nevděčné téma. V globálním měřítku nastává zásadní mentální přerod, ale my se ho neúčastníme. 30 procent Američanů v letošním roce čelilo stavu nouze, ať už to byly požáry, tornáda, povodně, hurikány. Diskutujeme o tom, jak co nejrychleji najít a uvést do života řešení, zatímco u nás jsme ještě ani nedospěli k tomu, že ten problém reálně existuje. To je cesta na úplný okraj vyspělého světa,“ uzavírá Lenka Mynářová.

Startupjobs