COOLna

Podle think-tanku Španělského institutu strategických studií je nelegální (NNN) rybolov šestým nejlukrativnějším byznysem na světě. Představuje 15 až 35 % veškerého světového rybolovu. Předpokládá se, že téměř polovina NNN plavidel je registrovaná v Číně nebo s Čínou spojená. Podle výzkumu think-tanku Overseas Development Institute (ODI) může být ale celá čínská rybářská flotila až osmkrát větší, než Peking oficiálně prohlašuje. ODI odhaduje počet čínských lodí na 17 000 (z toho 900 v Latinské Americe), což je mnohonásobně víc, než čítá největší flotila světa. Patří sem i lodě registrované v jiných zemích, které však svůj náklad skládají v Číně, a lodě, které nejsou vůbec označeny jako rybářské.

Polovina rybářských plavidel je registrována pouze pod deseti čínskými společnostmi, ať už prostřednictvím přímého vlastnictví, nebo komplikovaných systémů vlastnictví přes dceřiné společnosti. Mnohé z nich jsou polostátními podniky; mezi největší patří China National Fisheries Corporation a Poly Group.

Největší podíl v čínské rybářské flotile zaujímají podle ODI traulery (lodě s vlečnými sítěmi) s 38 %; následují longlinery (lodě s dlouhou lovnou šňůrou) s 20 % a 13 % tvoří lodě specializované na olihně („squid-jigger vessels“). ODI má podezření, že podíl traulerů, které svým nevybíravým používáním vlečných sítí silně ničí mořské ekosystémy, by mohl činit až 60 %. Většina traulerů je registrována v jiných zemích kvůli čínským předpisům pro domácí vody. U cizích břehů Čína často získává práva na legitimní rybolov pomocí smluv, které jsou pro domovskou zemi často nevýhodné, jako tomu je například u států západní Afriky.

Lodě mohou být registrovány v jiných zemích z řady důvodů. Některé jsou k tomu nuceny, aby mohly legálně působit ve vodách hostitelské země, jako je Ghana, která je po Číně největší destinací pro čínské registrace. Jiné jsou přihlášeny v daňových rájích (mj. i kvůli praní špinavých peněz), což platí například pro registrace v Panamě. V tomto druhém případě se hovoří o lodích „pod vlajkou třetích zemí“ (flags of convenience). Přesto však zůstává většina čínských lodí registrována v Číně z prostého důvodu: Čína sama je tou nejvýhodnější vlajkou díky velmi volným předpisům a laxnímu vymáhání práva.

Čína totiž nepodepsala žádnou ze základních námořních úmluv, mezi něž patří Mezinárodní fond pro náhradu škod způsobených ropným znečištěním z roku 1992, Úmluva o nucené nebo povinné práci z roku 1930 a Úmluva o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat z roku 1948. Najímá pracovníky z jihovýchodní Asie za pouhých 130 USD měsíčně a nakládá s nimi, jak se jí zlíbí. Argentinský nezávislý výzkum uvádí, že rybářská NNN flotila vyloží v Montevideu, hlavním městě Uruguaye, v průměru jednoho mrtvého námořníka za měsíc.

NNN rybolov „na 201. míli”, jak je v Argentině nazýván, probíhá dvěma způsoby: lodě vplují do EEZ), pokračují v odchytu a před příjezdem pobřežní hlídky opět vyplují pryč. Nebo v noci namíří do vody silné světlomety, jimiž přilákají ryby z EEZ. Tato osvětlená „mořská města” jsou vidět dokonce i ze satelitních snímků. Podle Greenpeace je flotila podporována čtyřmi ropnými tankery a osmi chladicími čluny, aby se nemusela tak často vracet do přístavu; některé lodě jsou dokonce tak staré, že by jim už ani nedovolili vyplout.

Protiopatření ze strany Argentiny jsou přinejmenším nedostatečná. I když spojí síly své námořní stráže a námořnictva, má k dispozici pouze šest lodí a čtyři letadla. Podle zpráv námořnictva hlídkovala Argentina v Argentinském moři v roce 2019 74 hodin, v roce 2020 133 hodin a v roce 2021 21 hodin. Od zahájení činnosti NNN flotily v roce 1980 se Argentině podařilo zadržet 80 lodí, tedy v průměru dvě lodě ročně. Z nich 15 bylo jihokorejských, 12 čínských, 11 tchajwanských a 11 španělských; zbytek patří jiným státům včetně Uruguaye a samotné Argentiny.

Odhaduje se, že úřady a námořní hlídky zastaví méně než jedno procento NNN rybolovu, a Argentina není výjimkou. Nelegální rybolov není z pohledu Buenos Aires trestným činem, ale přestupkem s relativně malými pokutami. Podobně jako Čína nepodepsala Argentina Dohodu FAO o opatřeních přístavních států z roku 2009 (Agreement on Port State Measures, PSMA), která se snaží bojovat proti NNN rybolovu. Je možné, že se tímto Buenos Aires vyhýbá konfrontaci s Pekingem. V červenci 2021 poslalo argentinské ministerstvo zahraničních věcí stížnost na dotace pro plavidla provádějící NNN rybolov až k WTO, i když v ní zmínilo pouze Tchaj-wan a Španělsko, nikoli Čínu.

V Galapágské mořské rezervaci žije 3500 chráněných druhů živočichů. Přístup do ní má jen pět set registrovaných rybářských lodí. Čína tam od roku 2011 nelegálně loví žraloky, přičemž její NNN rybářské lodě neustále obklopují Galapágy a nezákonně vypínají své transpondéry na několik dní nebo týdnů. Ekvádorské námořnictvo uvádí, že tato NNN rybářská flotila se každým rokem neustále zvětšuje. Jejím hlavním cílem jsou žraloci, jejichž ploutve patří na čínském trhu mezi oblíbené kulinářské pochoutky. Zároveň je Čína největším světovým dovozcem a producentem ryb.

Po několika zprávách a stížnostech ekvádorské vládě úřady v roce 2015 několikrát zkonfiskovaly nelegální úlovek, než mohl být převezen do Číny. V roce 2016 kvůli tomu Ekvádor rozšířil území Galapágské mořské rezervace o 33 %. Protože se však NNN rybolov i přesto dále šíří, došlo v roce 2017 na veřejné zatýkání, a to na lodi Fu Yuan Yu Leng 999 (viz úvod článku). Případ skončil zatčením posádky a zabavením celého úlovku. Ekvádor vyslal protestní nótu do Číny (poté znovu v roce 2018 a 2019) a oslovil ostatní latinskoamerické země jako Peru, Kolumbii a Chile. Tyto protesty navíc posílila a podpořila vláda Donalda Trumpa. Čína opakovaně uváděla, že její NNN rybolov je minimální nebo k němu vůbec nedochází.

Tento tlak vedl ke společné čínsko-ekvádorské akci v roce 2020, při níž byly zabaveny zásilky žraloků ulovených v rámci NNN rybolovu v Hongkongu, což Ekvádor považoval za projev spolupráce Pekingu. Případ však zůstal právně nedořešen a brzy poté Čína prohlásila ekvádorské krevety za infikované covidem-19, čímž de facto zkolaboval legální vývoz ekvádorských krevet, protože 55 % z něj putuje právě do Číny. Ekvádor postoupil tuto záležitost Stálé komisi pro Jižní Pacifik, organizaci zřízené Santiagskou komisí z roku 1952, která vytvořila právní základ pro vymezení 200 námořních mil EEZ. Na toto opatření za americké ministerstvo zahraničí dohlížel Mike Pompeo.

NNN rybolov škodí světovému hospodářství a životnímu prostředí z mnoha důvodů. Podkopává legální rybolov a placení daní. Ničí mořské ekosystémy a snižuje jejich regenerační schopnost. Připravuje místní rybáře o obživu, což poškozuje křehké ekonomiky. Podporuje nedůstojné pracovní podmínky na palubách rybářských plavidel. Znečišťuje světová moře plasty, zbytky ze zpracování ryb a dalším odpadem, čímž dále poškozuje životní prostředí. Umožňuje praní špinavých peněz v daňových rájích využitím lodí pod vlajkami třetích zemí. Ztěžuje mezinárodní spolupráci a koordinaci rybolovných postupů a v neposlední řadě poškozuje v očích celého světa obraz Číny jako státu, který napomáhá podvodným praktikám a provádí nezodpovědnou politiku.