Pokud domácnosti rozdělíme podle toho, na co elektřinu používají, největší spotřebu budou mít ty, které elektřinou i topí.
„Je třeba zamyslet se nad tím, jak správně vytápět kterou místnost, a podle toho se i přizpůsobit. Nemít všude 25 stupňů, ale ideálně v dětském a obývacím pokoji 20 až 22 stupňů maximálně. V těch ostatních pokojích 17 až 19 stupňů a v místnostech, kde se nepohybujeme, i kolem 15 stupňů bohatě stačí,“ říká Béreš.
To, jak spotřebitel hospodaří s teplem, bude mít dopad na jeho celkové výdaje za elektřinu. „Tady platí jednoduchá poučka. Co jeden stupeň dolů, to šest procent úspory energie,“ dodává Béreš.
Největší omyl lidé dělají u pokojových přímotopů. „Mají příkon kolem 2000 W a provoz jedné hodiny přímotopu stojí 19 Kč s tím, že pokud bych si takto přitápěl celou zimu, řekněme nějakých 90 dní, tak se mi to ve faktuře objeví o nějakých 17,5 tisíce dráž,“ počítá analytik.
Další výdaje domácnosti platí za provoz spotřebičů. Největším žroutem energie je lednice, tam ten rozdíl může být výrazný. „Pokud mám starší lednici, která má větší spotřebu, kolem 450 kWh za rok, tam za roční provoz můžeme zaplatit kolem 4000 až 5000 Kč. U úspornější, s nějakými ekonomickými režimy, se spotřeba pohybuje kolem 150 kWh za rok,“ říká Béreš s tím, že roční provoz bude v tomto případě stát kolem 800 až 900 Kč.
Má ale smysl zaměřit se i na další spotřebiče, například na počítače. Rozdíl mezi stolním počítačem a notebookem může být velmi výrazný. „Když budeme počítat běžný provoz, tedy osmihodinový pracovní režim, tak u stolního počítače mě spotřeba vycházela při starých cenách kolem 12 korun, u notebooku kolem dvou korun,“ popisuje Béreš.
Pravidlo, že vyšší spotřebu mají ty spotřebiče, které byly vyrobeny před rokem 2000, platí také u praček a myček. To, co běží v domácnosti nejčastěji a nejdelší dobu, bývá ten největší žrout.
Denně a v řadě místností se používá i osvětlení, na němž se dá také ušetřit. Podle Béreše je vhodné začít výměnou starých žárovek za LED žárovky. Je zde ale rozdíl mezi méně úspornou a úspornější variantou.
„Ta méně úsporná má příkon kolem deseti wattů, tam by roční provoz osm hodin denně vycházel na 275 Kč, kdežto u té úsporné, která má příkon čtyři watty, je ten roční provoz na 110 Kč. Pořizovací náklady jsou u méně úsporné kolem 30 Kč, u té víc úsporné kolem 250 Kč, ale má dvaapůlkrát větší životnost,“ popisuje Béreš. V místnostech, kde se ale moc často nesvítí, se podle něj výměna svítidel nevyplatí.
Přestože kvůli zastropování cen od Nového roku řada dodavatelů cenu elektřiny ve vysokém a nízkém tarifu sjednocuje, rozdíl mezi tarify v ceníku se stále vyplatí sledovat. Úspora je totiž schovaná v distribuční složce.




Napsat komentář