COOLna

Když meloun, tak chersonský. Tvrzení, které by člověk ještě před začátkem ruské invaze slyšel na Ukrajině často. Ruský vojenský vpád ale změnil i tuhle letní jistotu a ani po osvobození části Chersonské oblasti není jisté, že příští rok k melounové sklizni dojde. Otazníky panují kvůli možnému zamoření úrodných černozemí chemikáliemi, těžkými kovy a karcinogeny.

Na jihu Ukrajiny, kde je hlavní oblast úrodných černozemí, se dál bojuje a Rusové obří plochy půdy proměnili v minová pole. Zdaleka ale nejde jen o melouny nebo obilí. Válkou zasažené jsou přírodní rezervace, řeky, moře i podzemní vody.

Když Rusové ustupovali z Chersonu, vyhodili do povětří lodě u mol a kotvišť. Do Dněpru kvůli tomu unikly tuny ropných látek, které se nejspíš dostaly až do národního parku Nižnij Dněpr.

Boje ovšem nepůsobí škody jen na polích, lesích a vodách. Rozsáhlá ruská invaze v konečném důsledku negativně ovlivňuje i klima planety. I když jde o abstraktnější představu válečných škod, než je nedostatek chersonských melounů nebo ropu v řece, jde o dopady projevující se globálně.

Při tom nejhorším scénáři se totiž při ruské invazi na Ukrajině může vyprodukovat víc oxidu uhličitého, než kolik ho plánuje celá Evropská unie zredukovat v příštích sedmi letech.

Jde o jeden ze závěrů listopadové zprávy polského státního think-tanku PIE (Polski Instytut Ekonomiczny), který zkoumal dopady ruské agrese na klima a životní prostředí.

Samotné vojenské operace, pohyby tanků či odpalování raket přitom stojí „jen“ za půl procentem celkové uhlíkové stopy ruské války.

„Klimatické náklady zahrnují mimo jiné emise z požárů lesů a zastavěných oblastí, z migrace milionů lidí vynucené válkou, z ničení energetické infrastruktury nebo částek na rekonstrukci a obnovení vynuceného přerušení zelené transformace Ukrajiny čili zničení obnovitelných zdrojů,“ uvádí analytik Kamil Lipiński z klimatického a energetického týmu PIE.

Klimatické náklady vyčíslil institut v závislosti na vývoji situace na částku od 6,5 do 25,5 miliard eur, v přepočtu až 600 miliard korun. To odpovídá asi 10 až 19 procentům ukrajinského HDP.

Škody na životním prostředí a klimatu jsou podle Lipińského obrovské a černý scénář počítá s tím, že se kvůli válce do ovzduší uvolní 327 milionů tun oxidu uhličitého.

„To je více, než o kolik plánovala Evropská unie jako celek snížit emise v letech 2023–2030, takže mluvíme o velmi vysokých číslech, která budou mít velmi významný dopad na naši budoucnost,“ tvrdí analytik.

Podle „umírněného scénáře“ bude Ruskem vedená válka stát za emisí 213 milionů tun CO2, což odpovídá asi šesti procentům emisí všech skleníkových plynů v EU v roce 2022. Klimatické náklady by tak dosáhly asi 16,6 miliard eur čili 400 miliard korun.

Náměstek ukrajinského ministra ochrany životního prostředí Jevgenij Fedorenko tento týden zveřejnil, že se kvůli válce dosud uvolnilo do atmosféry na 67 milionů tun emisí. Jde o důsledek lesních požárů, spalování ropných produktů a ničeného průmyslu.

Polští analytici upozorňují, že velkou část válečné uhlíkové stopy vyprodukuje obnova zničené infrastruktury a s ní spojená výroba.

Kyjevská ekonomická univerzita odhaduje škody na infrastruktuře přinejmenším na 95 miliard eur a s tím související ztráty na 127 miliard eur. Jde ovšem o odhad, který nezohledňuje pokračující ničení energetické infrastruktury země.

Obnova bydlení, průmyslu, energetiky, dopravy a zemědělství má spolknout nejméně 235 miliard eur čili 5,7 bilionu korun. Částka počítá i se 70 miliardami eur za odminování okupovaných území.

Podle ukrajinského náměstka Fedorenka bude potřeba odminovat na 200 tisíc kilometrů čtverečních, tedy téměř třetinu rozlohy Ukrajiny. Jde o území dvaapůlkrát větší, než je Česká republika.

Ukrajinské úřady už evidují stovky případů, kdy Rusové poškodili životní prostředí úmyslně. V takovém případě se hovoří o tzv. ekocidě. Jde například o úmyslné ničení a poškození průmyslových objektů nebo ničení ekosystémů včetně pobřežních oblastí, mokřadů nebo přírodních rezervací. Těch je zasažená asi pětina.

Zprávy o incidentech shromažďuje ukrajinské ministerstvo životního prostředí a ověřilo jich už na 2200.

Šéf ukrajinské inspekce životního prostředí Ihor Zubovyč v úterý uvedl, že Rusko během devíti měsíců války spáchalo na ukrajinském životním prostředí škody za 1,387 bilionu hřiven, v přepočtu 890 miliard korun.

Kromě min jsou hlavně pole u fronty plná i kráterů po dopadu munice, rozježděná a udusaná těžkou vojenskou technikou nebo znečištěná palivy a dalšími chemikáliemi.