COOLna

Kratom, nový hit českých středoškoláků i vysokoškoláků, funguje v malých dávkách jako stimulant. Povzbuzovač, nakopávač. Třeba když potřebujete naplno makat. Anebo se chcete bavit a euforicky tancovat až do rozbřesku.

Ve větších porcích naopak, triviálně vyjádřeno, tlumí. Když jste nervózní, když nemůžete spát. Kratom ve vyšších dávkách napodobuje efekt opioidů, odtud pojem „morphine-like“. K čemu slouží morfium, nebo chcete-li morfin, přirozeně se vyskytující coby opiát v rostlinách máku, vysvětlovat netřeba.

Podle některých může kratom pomáhat od chronických bolestí. Má terapeutické účinky pro léčení psychických poruch. A je užitečný rovněž při odvykání od opiátových drog. Typicky od heroinu.

Podle jiných je však jedovatý. Poškozuje rozsáhle organismus. Může dokonce způsobit smrt. A vyvolává závislost.

V České republice, podobně jako ve většině Evropy, je nyní kratom volně prodejný. Ve formě prášku rozpustného ve vodě, tablet, kapslí, sirupů. Podle dvou zhruba rok starých, nevelkých, a tudíž málo reprezentativních průzkumů užívá kratom 20 procent českých vysokoškoláků. K nelibosti nemalé části odborníků na lidskou duši. Kratom podle nich patří na seznam kontrolovaných psychoaktivních látek. Jeho distribuce má být přinejmenším limitovaná. Například věkem, jako je tomu u alkoholu.

Lze ovšem očekávat opak. Kratomová móda v Česku ještě zesílí. V USA, zemi devastované fentanylovou krizí, tuhle látku podle výzkumů bere až 16 milionů lidí. I u nás logicky poroste zmatek a tápání, oč vlastně jde.

Podívejme se proto na tuto rostlinu z jihovýchodní Asie.

Škodí kratom fyzickému zdraví? „V případových studiích lze nalézt informace o poškození jater, ledvin, srdce, plic, neurologické i endokrinní (týkající se žláz s vnitřní sekrecí) poruše související s abúzem (zneužíváním) kratomu.“

Časopis (odborné periodikum) Česká a slovenská psychiatrie pak předestírá pestrou škálu poruch či poškození a nevyhýbá se ani pojmům, jako jsou halucinace, epileptické záchvaty a kóma. Asi není nutné dál komentovat.

Je kratom léčivý? „Studie kratomu připisují analgetické (tlumící bolest,), protizánětlivé, antipyretické (snižující horečku), antidepresivní, anxiolytické (protiúzkostné) a euforizující účinky. Po staletí byl v rámci lidového léčitelství používán k léčbě průjmu, hypertenze, kašle či horečky. Zajímavé z hlediska psychiatrie je jeho využití jako prostředku při léčbě chronické bolesti a při odvykání od opioidů a při nahrazování škodlivějších opioidů. (…) Kratom bývá dle výzkumů užíván také k léčbě různých psychických potíží, jako jsou úzkosti, deprese či posttraumatická stresová porucha, v těchto případech se však jedná především o pacientem vedenou terapii bez indikace lékaře.“

I tady je léčebný potenciál výrazně širší. Ovšem u přípravků prodávaných v Evropě zatím nedostatečně prozkoumaný. Poučení? Nenasazovat si kratom formou samoléčby. Jedině v případné spolupráci s psychiatrem nebo jiným specialistou.

A naopak – může vás kratom zabít? „Ačkoliv byly zveřejněny články uvádějící případy úmrtí po kratomu a v roce 2019 FDA (americký lékový úřad) uvedla 44 úmrtí spojených s kratomem, uplatňuje se zde několik faktorů, které vzbuzují pochybnosti, zda tato úmrtí byla opravdu následkem užití kratomu. Jedním z faktorů je přítomnost dalších, potenciálně fatálních látek v tělech zemřelých, jako např. tramadol (opioidový lék proti bolesti) či heroin, tudíž nelze jednoznačně říci, že byl kratom přímým agens způsobujícím smrt. Dalším faktorem je neobjasněnost mechanismu, jakým by kratom způsoboval letální intoxikaci (smrtelnou otravu).“

Co přesně to znamená, na to lékaři odpovídají v jiné pasáži článku. Není zkrátka chytré kratom kombinovat s dalšími drogami. „Důležité je pomýšlet na potenciální riziko při kombinaci kratomu s jinými návykovými látkami – buď v kombinaci s látkami tlumícími centrální nervový systém, jako jsou opioidy, benzodiazepiny či alkohol, anebo naopak se stimulanty.“

Kratom, vyskytující se zejména v oblasti jihovýchodní Asie, je specifická rostlina, která je využívaná pro své psychoaktivní účinky. I když je známá v oblasti výskytu již od 18. století, v Evropě se začíná objevovat až v posledních dvou desetiletích. Její hlavní účinnou látkou je alkaloid mitragynin, jehož účinek je vázaný na užitou dávku. Při nižších dávkách působí stimulačně, při vyšších navozuje stavy podobné efektu opioidů, což je dané jeho působením na specifické opioidní receptory.