V románu je Dr. Jekyll respektovaným lékařem, kterému hluboce záleží na tom, jak ho ostatní vnímají, a proto se snaží prezentovat se jako dobrý člověk. Ve své laboratoři ale připraví lektvar, který ho po požití promění v pana Hyda – primitivní, destruktivní bytost. Když o té proměně Dr. Jekyll později přemýšlí, všimne si skutečné podstaty člověka: „Naučil jsem se rozpoznávat primární rozdvojení, které je podstatou člověka. V mém vědomí se svářily dva naturely a byť mi může být po právu přisuzován jenom jeden z nich, uvědomoval jsem si, že mám v sobě bytostně obojí. Člověk není jen jeden, ve skutečnosti je dvojí.“
Co platí o člověku, je možné vztáhnout i na jakoukoliv skupinu lidí – stát, firmy a jakékoliv jiné organizace, školy i společnost jako celek. Valná většina se snaží „leštit“ svou personu, svého Dr. Jekylla, a dělat tak na druhé dojem: stát se prezentuje jako ochránce svých občanů. Firmy se představují jako laskaví zaměstnavatelé, poctiví přispěvatelé do státní kasy, štědří podporovatelé bohulibých aktivit a na prvním místě jako ti, kdo za nás umí vyřešit všechny naše problémy. Školy jsou tím jediným správným místem vzdělávání. Naše západní civilizace sama sebe již desetiletí označuje jako vyspělou, rozvinutou, nejvyšší formu vývoje lidské společnosti.
Že by některý z daných systémů veřejně představil i svého pana Hyda, se prakticky nestává. Na to, že Dr. Jekyll je jen polovinou příběhu, upozorňují především disidenti našeho operačního systému: antropologové, psychologové, klimatologové, historici, filozofové, umělci a stále častěji také zběhlí manažeři korporací, bývalí učitelé, bývalí politici, bývalí lobbisté, bývalí státní úředníci… případně další odvážlivci – tzv. „aktivisté“.
Korporace i vlády vynakládají ročně závratné finanční prostředky na budování vlastní persony, tj. na to, aby se prezentovaly jako náš laskavý ochránce a úctyhodný služebník Dr. Jekyll, který vyřeší naše nejtajnější přání. Korporátní pan Hyde – přes všechnu investigativní novinařinu, práci neziskovek i přes všechny provalené kauzy – žije stále víceméně v utajení. Pro události, kdy někde zemře mnoho dělníků, nějaký produkt nebo služba zabije větší množství lidí najednou, zničí se obrovský kus přírody, nebo pro situace, kdy zaměstnanci bohaté korporace ze mzdy neuživí rodinu a informace o tom náhodou proniknou na veřejnost, existuje celá škála technik, jak pozornost nás ostatních co nejrychleji přesměrovat zpátky k Dr. Jekyllovi.




Napsat komentář