Nezdravé prostředí v Česku panuje ve třech čtvrtinách veřejných budov, jako jsou školy, kanceláře, zdravotnická zařízení nebo pečovatelské domy. Syndromem přitom netrpí budovy samotné, ale lidé, kteří se v nich zdržují.
Následek na sebe nenechá dlouho čekat. Jde narušení pracovního výkonu a ztrátu produktivity. V nemocných budovách dokonce trpí i vztahy na pracovišti.
„Syndrom nezdravých budov popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Problémy nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisejí s budovou, neboť jakmile ji lidé opustí, příznaky vymizí. Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, zdrojem obtíží bývají zejména moderní administrativní budovy,“ uvedla Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.
Nejčastějším problémem bývá podle znaleckého ústavu snaha o co největší tepelnou izolaci budovy. Aby stavba izolovala co nejlépe, omezuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, a to se projevuje zejména v zimě.
„Syndrom souvisí s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá. Typickým příkladem problémových budov jsou ještě nedávno tolik populární open space kanceláře,“ doplnila Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.
Podle Mathauserové si lidé v těchto prostorech nejvíce stěžují na uměle vytvořené prostředí, protože jsou zvyklí na měnící se podmínky během dne. „Reagují také na eliminaci přirozených vlastností upraveného vzduchu, s tím souvisí i velmi časté stížnosti na nedostatek kyslíku a vydýchaný vzduch spojený s nedostatečným větráním prostoru.“
Řešením problému podle Mathauserové mohou být zvlhčovače instalované do vzduchotechnických systémů.
Dalšími faktory, které se na syndromu nezdravých budov podílejí, jsou podle ní nedostatečné množství světla, plísně, houby nebo roztoči a také těkavé organické sloučeniny.
Problémem nemocných budov se zabývá i Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatímco v roce 1984 trpělo podle WHO syndromem 30 procent lidí ve vyspělých zemích, v roce 2002 už šlo o 60 procent.
COOLna 
Napsat komentář