COOLna

Amnesty International zdokumentovala případy, kdy byli příslušníci určitých skupin – včetně dětí, starších lidí a osob se zdravotním postižením – nuceně přemístěni do jiných oblastí okupovaných Ruskem nebo byli nezákonně deportováni do Ruska. V jednom případě byla žena během tzv. filtrace oddělena od svého jedenáctiletého syna a zadržena. K opětovnému shledání matky se synem následně nedošlo, což je v jasném rozporu s mezinárodním humanitárním právem.

Lidé zadržení během filtrace sdělili Amnesty, že byli vystaveni mučení a jinému špatnému zacházení, včetně bití, elektrošoků a vyhrožování popravou. Jiným bylo odepřeno jídlo a voda a mnozí byli drženi v nebezpečných podmínkách a přeplněných prostorách.

Amnesty vyzpovídala 88 lidí z Ukrajiny. Většina z nich byli civilisté z Mariupolu, stejně jako civilní obyvatelstvo z Charkovské, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Zejména ti z Mariupolu i většina ostatních popisovali donucovací podmínky, kdy neměli jinou smysluplnou možnost, než jít do Ruska nebo jiných oblastí okupovaných Ruskem.

Amnesty považuje ruskou anexi ukrajinského území, včetně tzv. „Doněcké lidové republiky“ (DNR) v Ruskem ovládané části Doněcké oblasti za nezákonnou.

Několik lidí uvedlo, že po příjezdu do Ruska na ně byl vyvíjen nátlak, aby se ucházeli o ruské občanství, nebo jim bylo sděleno omezení pohybu. Pro některé ukrajinské sirotky, děti bez rodičovské péče a některé osoby se zdravotním postižením byl proces získání ruského občanství zjednodušen. V rozporu s mezinárodním právem to usnadňuje adopci těchto dětí ruskými rodinami.

Uvedené kroky naznačují, že deportace civilistů, včetně dětí, z Ukrajiny do Ruska je záměrnou ruskou politikou. To nasvědčuje, že se Rusko kromě válečného zločinu nezákonných deportací a přesunů pravděpodobně dopustilo také zločinu proti lidskosti, který spočívá v deportaci nebo nuceném přesunu.

Civilisté z Ukrajiny, kteří uprchli nebo byli převezeni do Ruskem okupovaných oblastí nebo do Ruska, museli při vstupu do DNR, překročení hranice do Ruska a také při odchodu z Ruska do třetí země obvykle projít procesem hrubé detekční prověrky. Takový postup porušuje jejich právo na soukromí a fyzickou integritu.

Úředníci na filtračních místech pořizovali fotografie lidí, kteří jimi procházeli, snímali jejich otisky prstů, prohledávali jim telefony, dlouze je vyslýchali a některé muže nutili se svléknout do pasu.

Amnesty zdokumentovala sedm případů, kdy lidé byli během zadržování mučeni a bylo s nimi špatně zacházeno. Jeden případ se týkal 31leté ženy, další 17letého chlapce a v pěti případech šlo o muže ve věku 20 a 30 let.