COOLna

Při psychickém týrání vás partner často „jen“ přehnaně kritizuje, má kousavé poznámky a omezuje váš volný pohyb. Snižuje vaše schopnosti, znalosti, pracovní i sexuální výkonnost. Vysmívá se jim, a to často veřejně – až vás zbaví sebeúcty, sebedůvěry a vy nakonec uvěříte, že jste neschopná, šeredná a frigidní. „Když neustále posloucháte, že jste ta nejhorší na celém světě, že jste zničila partnerovi život, že bez vás už by byl mnohem dál, že ostatní ženy zvládají své povinnosti mnohem lépe, zcela vám tak podkope sebevědomí,“ dodává psycholožka Žáková.

Bára i Katka se shodují, že mistr psychického teroru má dvojí osobnost: dokáže se chovat jako okouzlující partner, ale během okamžiku se promění v kruté monstrum. „Vybarví“ se také obvykle až po delší době. Nejdřív partnerku vynáší do nebes a ukáže jí, jak dobře se s ním bude mít. Jakmile ale cítí, že už mu patří, začne se k ní chovat jako k majetku – musí přesně dodržovat jeho pravidla. Obvykle jí také vnucuje, že bez něho by byla v životě nula a že nemá šanci si najít jiný vztah a uspět v něm. Tyrani bývají prchliví, často bezdůvodně vybuchnou. Snaha vlastnit a ovládat jen maskuje jejich nejistoty a pošramocené sebevědomí.

Snaží se vypadat mužně, světácky, ostříleně, ale zakrývají tak jen panický strach z neúspěchu. Skutečně věří, že za jejich problémy můžete vy. Se stejně železnou logikou maskují své výpady jako dobře míněné rady. Oběti jim pak snáze uvěří, a proto se také nesvěřují a snaží se „napravit“ své chování. Psycholožka Žáková upozorňuje, že tento stav může vyústit až k takzvanému syndromu týrané ženy – máte snížené sebevědomí, trpíte pocitem bezmoci a beznaděje, neurotickými projevy od úzkostných stavů až po těžké deprese se sklony k sebevražednému myšlení, ale také popíráte a ospravedlňujete spáchané násilí. Přidružit se mohou i žaludeční vředy, bolesti hlavy,…

Útoky míří především na vaši sebedůvěru. Katka si po čase připadala naprosto bezmocná, bála se Ivana a zároveň si uvědomovala, že je na něm závislá. „Měla jsem pocit, že jsem se zbláznila. Chovala jsem se najednou úplně jinak.“

„Každý si zaslouží, aby se s ním jednalo jako s lidskou bytostí, ale trvalo mi několik měsíců, než mi to fakt došlo,“ hodnotí dnes Katka.

„Špatně se na něj ukazuje, protože není vidět třeba jako modřiny. Rány ale může zanechat stejně hluboké, a to na vašem sebevědomí a sebeúctě,“ potvrzuje psychoterapeutka Eliška Nuslauerová.

Psychické ubližování si nikdy nenechte líbit, nedovolte nikomu, aby z vás udělal uzlíček nervů a nejistot! „Takto není možné spokojeně žít a tento psychický nátlak může vést až k depresím, totální rezignaci a ztrátě naděje, že to může být lepší. Vystupte z kruhu, než bude pozdě,“ varuje terapeutka pro děti, rodiny a mezilidské vztahy Lucie Mucalová.