COOLna

Všichni ukrajinští uprchlíci, kteří budou chtít dál žít v Česku, se budou muset znovu zaregistrovat. Počítá s tím chystaná novela zákona lex Ukrajina.

„Vzhledem k tomu, že ne všechny osoby, kterým byla Českou republikou dočasná ochrana udělena, se stále nachází na území Česka, je vhodnější přistoupit k aktivní registraci těch, kteří mají zájem zde nadále pobývat,“ potvrdila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Ti, kteří si budou chtít prodloužit dočasnou ochranu, se budou muset do 31. března 2023 zaregistrovat elektronickým formulářem. Následně jim vnitro přidělí termín osobní schůzky.

„Při návštěvě pracoviště, kdy jim bude vylepen vízový štítek pro prodloužení dočasné ochrany, následně doloží platný cestovní pas, potvrzení o zajištění ubytování a další doklady dokládající například rodinné vazby,“ popsala Malá. K této schůzce se musí dostavit do 30. září 2023. Pokud tak uprchlík neučiní, dočasná ochrana mu zanikne. Na ní je ovšem navázán přístup k finanční podpoře, tedy k humanitární dávce, a na trh práce. Od začátku války Česko udělilo ukrajinským uprchlíkům přes 462 tisíc víz pro dočasnou ochranu.

Vláda podle návrhu zákona společně s opětovnou registrací plánuje i kroky ke zlepšení „kontroly nelegálního zaměstnávání“ a zabránit tak případnému zneužívání systému humanitárních dávek. Ty mohou získat pouze uprchlíci, kteří nepracují.

Systém „re-registrace“ má vyřešit ještě jeden palčivý problém: nedostatečnou integraci uprchlíků do škol. Ačkoli ministerstvo školství tlačí na plné zapojení ukrajinských dětí do českých tříd, stále existují ti, kteří se vzdělávají jen skrze online vysílání z Ukrajiny nebo se nevzdělávají vůbec.

„Proto se ‚re-registrace‘ doplní o povinnou informaci o tom, kde ukrajinská rodina bydlí, a pokud má děti, tak i o informaci, kam chodí do školy,“ přiblížila Renáta Zajíčková, expertka ODS na školství. Zároveň se sčítáním odhalí „mrtvé duše“ v mateřských školách, tedy Ukrajinci, kteří se s rodinou odstěhovali jinam, aniž by to školce nahlásili.

Novela už prošla připomínkovým řízením, zítra by jí měla zrychleně schvalovat vláda ve stavu legislativní nouze. Výše a poskytování humanitární dávky zůstává beze změn, což přinese zvýšené náklady na státní rozpočet. „V současné době se vyplácí na humanitární dávce zhruba 600 milionů korun měsíčně,“ připomíná návrh novely.

Ten přitom počítá i se situací, že by se konflikt na Ukrajině vyostřil natolik, že by do Česka přišla další velká vlna migrantů. V tom případě by se na základě vládního rozhodnutí postup „re-registrace“ ještě zjednodušil. Stačila by jen online registrace. Nyní se musí každý dostavit osobně. „Fakticky totiž prodloužení dočasné ochrany spočívá ve vylepení tzv. vízového štítku, je tedy nutná osobní přítomnost cizince na pracovišti ministerstva vnitra,“ řekla Hana Malá z tiskového oddělení resortu.

Do základních škol chodí téměř 40 tisíc ukrajinských žáků. Do mateřinek pak skoro sedm tisíc a na střední školy zhruba tři a půl tisíce dětí ukrajinských migrantů. „Na úrovni základního vzdělání se podle odhadů MŠMT i informací z obcí drtivá většina ukrajinských dětí zapojila, na úrovni středních škol jsou v Česku mladí Ukrajinci, kteří studují pouze dálkově ukrajinské školy nebo nestudují vůbec,“ řekla Aneta Lednová, mluvčí resortu. „V tuto chvíli zná ministerstvo školství přesné počty ukrajinských dětí ve školách, ne mimo školy,“ dodala. To se má s novým zákonným nástrojem změnit.

Každé ukrajinské dítě, jež věkově odpovídá povinné školní docházce, mají podle zákona rodiče přihlásit do školy do tří měsíců od doby, kdy se rodina v Česku přihlásila úřadům. Po uplynutí této lhůty se o dítě podle zákona začne zajímat Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

U starších dětí je to složitější. „Ani český absolvent deváté třídy se nemusí nikde hlásit. Povinnost informovat stát o tom, co dělá žák, když skončí povinnou školní docházku, není,“ připomíná Renáta Zajíčková, expertka ODS na školství. A to samé platí i pro ukrajinské žáky, proto o nich stát nemá tak podrobný přehled. „Necelé čtyři tisíce ukrajinských středoškoláků jsou v českých odborných školách nebo na gymnáziích. Číslo je nízké, určitě tu jich je víc,“ dodává Zajíčková s tím, že i zde proto „re-registrace“ uprchlíků pomůže.