COOLna

„Tato kamera míří přímo do okna mé ložnice,“ říká pro švýcarskou mediální společnost SRF populární ugandský zpěvák Bobi Wine. V prezidentských volbách v minulém roce byl hlavním protikandidátem již 36 let vládnoucího Yoweriho Museveniho.

Během kampaně byl Wine zatčen s tím, že jeho shromáždění porušují protikoronavirová opatření. Následující protesty potlačila v zemi armáda. Ve volbách nakonec skončil druhý právě za Musevenim. Výsledek však odmítl uznat a obvinil vládnoucí režim z volebních podvodů.

U jeho domu se dnes nachází hned několik kamer. „Když jsem oznámil svou kandidaturu na prezidenta, objevily se tu do týdne,“ konstatuje s tím, že si je vědom i toho, že jeho mobilní telefon je odposloucháván.

Podle zjištění deníku Wall Street Journal ugandská vláda již od roku 2019 používá pokročilé systémy videosledování a rozpoznávání obličejů od čínského technologického gigantu Huawei. Už dříve měl Museveni podle pod anonymitou hovořících amerických bezpečnostních představitelů nařídit tehdejšímu policejnímu šéfovi Kaleovi Kayihurovi, aby se obrátil na čínskou vládu s žádostí o pomoc s rozšířením digitálního sledování v zemi.

Výsledek? „Dnes máme ultramoderní sídlo,“ uvedl pro SRF Yusuf Sewanyana, šéf úseku informačních technologií policie, s tím, že bezpečnost v Ugandě zajišťuje na 5500 vládních kamer od Huawei.

Dle odborníků jde o další ukázku rozšiřování čínského vlivu v Africe, na kontinentu bohatém na suroviny. Vláda v Pekingu tam neponechává nic náhodě. V roce 2012 postavila v etiopské metropoli Addis Abebě za 200 milionů dolarů moderní sídlo Africké unie. Podle francouzského deníku Le Monde ovšem nechali čínští stavitelé budovu před jejím předáním opatřit štěnicemi a dalšími odposlouchávacími zařízeními. Než se na to přišlo, tak měly být odsud po dobu pěti let pravidelně mezi půlnocí a druhou hodinou ranní odesílány velké objemy dat na server v čínské Šanghaji.

Ugandská opozice nesouhlasí s tvrzením oficiálních míst, že jim moderní technologie slouží ke zvýšení bezpečnosti obyvatelstva. Podle Bobiho Winea i lidskoprávní organizace Unwanted Witness (v českém překladu „Nežádoucí svědek“) jde spíš než o bezpečí obyvatelstva o dohled nad ním. Cílem je mít neustálý přehled o poloze lidí či uchovávat biometrické údaje za pomoci technologie rozpoznávání obličejů.

„Uganďané už tolik nevycházejí do ulic a spíše používají sociální sítě, ale i to teď může být riskantní. Každého, kdo udělá kritická prohlášení online, mohou bezpečnostní složky sebrat,“ vysvětluje Dorothy Mukasaová z Unwanted Witness.

Podle policejního informatika Sewanyany by kromě kamer mohly v budoucnu být využívány i drony. Ugandská vláda plánuje mít také na každé poznávací značce automobilů, motocyklů i lodí čip GPS. Tímto způsobem by bylo možné kdykoli lokalizovat všechny dopravní prostředky v zemi.

Z hlediska bezpečnosti by šlo o velmi cenný systém, který by například usnadňoval chycení zločinců na útěku. „Nebude to však sloužit pouze pro bezpečnost, bude to k dispozici i dopravním policistům, aby viděli, kdo překročil rychlost či kdo někoho srazil. Hříšníci tak budou potrestáni a peníze z pokut poslouží státu,“ řekl už dříve pro zpravodajský server Monitor tehdejší ministr pro národní bezpečnost Jim Muhwezi.

Technologie má však i svou stinnou stránku. „Představte si situaci, kdy vláda může kdykoli sledovat místo pobytu jakékoli osoby. Existuje záruka, že kabinet nepoužije tuto technologii k utlačování občanů?,“ ptá se ve svém vyjádření k dané záležitosti Peter Kibilango z Centra pro právní pomoc se sídlem v metropoli Kampala.

Desetiletý kontrakt na zakázku s ruskou akciovou společností Global Security byl podepsán ugandskou vládou už minulý rok. Podle zpravodajského serveru Quartz má každý Uganďan za instalaci „vylepšené“ poznávací značky zaplatit v přepočtu zhruba 120 korun. Ruská firma je však dle několika zdrojů nyní v insolvenci a tento stav samozřejmě nezlepšují ani západní sankce. Kdy dojde k připojení GPS na značky, tak zůstává nejasné.