COOLna

Důchodci už na potravinách šetřili před krizí. Nechtějí se z obav před rostoucími cenami vrátit zpět do práce?
Spíš naopak. Zhruba třetina čerstvých důchodců teď šla do penze předčasně.

Protože se jim díky valorizacím vyplatí jít do důchodu před koncem roku?
Přesně tak. Když jdete do penze o rok dřív, výše důchodu se sice kvůli předčasnému odchodu mírně sníží, ale valorizace to vynahradí. Když to stihnete včas, je důchod vyšší, než kdybyste šla po roce v řádném termínu, třeba v půli roku 2023. Je to nespravedlivé. Spousta lidí z pracovního trhu doslova utekla. A my je ještě hloupě motivujeme.

Jsou i předčasné odchody do penze důvodem, proč máme v téhle době pořád nízkou nezaměstnanost? Podle statistik je volných okolo 300 tisíc pracovních míst.
To je fiktivní údaj. Aby firmy mohly v Česku zaměstnat cizince, musí být takové volné místo registrováno na úřadu práce. Takže ho nahlásí a tváří se, že hledají Čecha, i když ten by to za nabízené peníze nevzal. Vytvářejí se falešné pozice. Ve skutečnosti je volných míst méně, tak sto až sto padesát tisíc. A mají dost jinou strukturu – reálně se hledají více vyšší kvalifikace, ale ty část firem na úřad práce ani nedává. Počet volných míst tak spíš mate.

A nezaměstnanost 3,4 procenta? Jedna z nejnižších v Evropě…
To je dobré číslo. Nezaměstnanost je nízká, protože máme nízké mzdy a z nich vychází nízké a relativně krátké podpory. Většina nezaměstnaných už přesáhla dobu, kdy má nárok na podporu, tu bere v Česku asi 75 tisíc lidí, tedy menšina. Nízká nezaměstnanost v Česku je ale dána i tím, že některé skupiny sice nejsou nezaměstnané, ale mají malou zaměstnanost. Třeba ženy s malými dětmi. Máme také dlouhé rodičovské dovolené, stát tak těmto ženám platí za to, že jsou mimo trh práce. Jen se tomu neříká nezaměstnanost.

Jak s trhem práce zahýbali ukrajinští uprchlíci? Daří se je začleňovat? Práci prý dostalo až 150 tisíc z nich, to je velké číslo.
Počet ukrajinských uprchlíků, kteří tu opravdu pracují, nám z průzkumů vychází o dost menší. Možná se uzavřelo 150 tisíc pracovních smluv, ale to je počet Ukrajinců, kteří po 24. únoru nějakou práci vykonávali. Část už je zpět na Ukrajině nebo jim pracovní dohoda vypršela. Podle dat pracuje tak polovina z ukrajinských dospělých uprchlíků, což je celkem pěkný úspěch. Problém je, že pracují v nižší kvalifikaci, než kterou mají. Polovina z těch, co pracují, říká, že si tím nevydělá na živobytí v Česku a je závislá na podpoře státu.

Co jazyková bariéra?
Jen asi třetina se učí česky. Bez znalosti jazyka nemohou logicky pracovat například ve zdravotnictví, u některých oborů bych tak přísný nebyl, jenže problém bývá i s uznáním kvalifikace. U nás jsou profese jako zámečník, manikérka a podobně regulované. To by mělo být pružnější. Část Ukrajinců tak uklízí a bere podporu od státu. A to je škoda. I firmy jsou opatrné, existuje spousta nejistot kolem povolení k pobytu, pracovních víz a i Ukrajinci sami nevědí, co je čeká, jestli zůstanou.

Jsem žák deváté třídy, nevím, čím bych se chtěl v dospělosti živit, ale musím si v současné krizi podat přihlášku na střední školu. Chci ideálně práci, která mě baví a budu mít jistotu uplatnění. Co mi poradíte?
Když se někdo rozhodne pro učiliště, sledoval bych kvalitu školy. Jsou v nich obrovské rozdíly. Kvalitu vzdělávání sleduje Česká školní inspekce. Nejhorší je uvažování – jdu tam, kde to mám nejblíž, bez ohledu na obor. Obecně v posledních deseti letech mají vyšší nezaměstnanost absolventi učilišť s menší kvalifikací a v netechnických oborech typu prodavač, lakýrník, číšník. Řemeslům, která jsou závislá na poptávce běžné populace, nic nehrozí. S proměnlivostí trhu práce stoupá důležitost všeobecného vzdělání, ne brzké specializace.

Není chyba, že nutíme děti vybírat si strašně brzo?
Moje žena je z USA a tam mají chytře udělanou jednu věc: děti první ročník střední školy studují dohromady a teprve pak se rozhodnou, jestli půjdou na učilištní, řemeslnou, nebo na všeobecnou větev vzdělávání. Každopádně pak studují v jedné budově.

Odpadá stigma – no jo, ty děláš učňák…
To taky, ale důležitý je ten rok navíc. Zrovna v devítce je to klíčové. Rozhoduje se o osudu dítěte. Bohužel někteří rodiče chtějí, aby začalo co nejdřív vydělávat, takže volí učiliště, a z něj se těžko chodí na vysokou školu. Nebo si rodiče tu důležitost uvědomují, vědí, jak podstatné je dostat se na dobrou střední školu, rozhodování o budoucnosti dítěte ještě uspíší a volí víceletá gymnázia. Například v Praze je tak málo míst na čtyřletých gymnáziích, že se uměle utvořil tlak i na osmiletá a šestiletá.

Pokud mají hodně uchazečů, mohou si vybrat kvalitní studenty.
Jenže startovací pozice není stejná. Záleží, z jak dobře situované rodiny jste, jestli máte doučování, zda vás tam rodiče hlásí. Selekce probíhá strašně brzo. Dnes je snazší dostat se na vysokou školu než na střední. Přicházejí silné ročníky, pokud se kapacita na středních školách nezvýší, bude problém. To fakt není vzdělávací systém pro 21. století.

Mám tedy štěstí, jsem na střední škole a mám půl roku do maturity. Jaký vysokoškolský obor vybrat, aby moje uplatnění bylo co nejlepší?
Technické obory jsou jistota, medicína také, ale i vysmívané filozofické obory mají uplatnění. Nezaměstnanost absolventů humanitních oborů je minimální. Potřeba budou vždy učitelé. Shrnul bych to tím, že pokud dostudujete solidní vysokou školu, skoro jistě najdete uplatnění. Daleko kritičtější je v tomto ohledu volba střední školy.

Poslední roky nejsou nic moc. Máte nějaké dobré zprávy?
Takhle krize může nastartovat změny. Třeba v energetice. Česko má jednu z nejvíc energeticky náročných ekonomik v Evropě, na jednotku HDP spotřebujeme spoustu energie. Doufám, že tlak na úspory využijeme, zaměříme se na zateplení veřejných budov, což ušetří peníze všem, či odblokujeme takzvanou komunitní energetiku.

Kvůli deficitu státního rozpočtu se asi nevyhneme zvýšení daní. U kterých by to mělo smysl?
Budeme muset zvýšit zdanění práce, ale nevracel bych se do stavu před rokem 2020, protože to se dotkne nízkopříjmových skupin. Máme strašně nízkou spotřební daň u alkoholu, danil bych cukr ve sladkých nápojích, protože to povede ke snížení obezity. A to by znamenalo obrovské úspory ve zdravotnictví. Věnoval bych prostředky i na preventivní programy. Tak by se ušetřily miliardy za léčbu, když se na nemoc přijde pozdě.

Daniel Prokop, sociolog