COOLna

Politický predátor a nemilosrdný obchodník má být minulostí. Andrej Babiš 2.0 má připomínat pečujícího a dobrého krále Miroslava.

Mnozí si oprávněně budou klást otázku, zdali lze tak silně polarizující osobnost přerámovat v rámci několikaměsíční kampaně. Zvláště, pokud máme s roky budovanou „značkou Babiš“ spojené jasné asociace a emoce — negativní či pozitivní.

Není představa markeťáků ANO o instantním „hodném Babišovi“ až příliš troufalá a riskantní? Možná nikoliv. Andrej Babiš a jeho tým v minulosti prokázali obdivuhodnou schopnost rychlých změn v sebeprezentaci.

Když v roce 2013 Andrej Babiš vstupoval na českou politickou scénu, hlásal do všech světových stran, že není politikem. O pár let později, po zkušenosti s angažmá v Sobotkově vládě, se stále vyhraňoval vůči politikům, leč s důležitým dovětkem „tradičním“. Lídr ANO a následně ministr financí Babiš se tehdy prezentoval jako „rebel“ nabourávající systém údajné všudypřítomné korupce a neefektivnosti vládnoucích elit.

Jenže proti establishmentu nelze věrohodně bojovat donekonečna, pokud navíc stanete v jeho čele. Premiér Babiš už byl méně rebelem a více vládcem, který usiluje o udržení moci, což často doprovázela obsese vše kontrolovat. Ostatně jeho posedlost „mikro-managementem“ v době pandemie covidu je pověstná. Důsledky z ní plynoucích selhání pociťujeme jako společnost ještě dnes. A přesto si v prezidentské kampani bezostyšně dovolí vyzdvihovat své údajné schopnosti krizového manažera.

Paradoxů nalezneme více. Dnes se Babiš na svých billboardech hrdě hlásí k tomu, že je „zkušeným politikem“. Vskutku při pohledu na zástup prezidentských kandidátů se ex-premiér jeví jako ten, kdo v politice už leccos zažil. Co dřív predátorsky Babiš u ostatních napadal, dnes prezentuje jako kvalitu hodnou potlesku.

A tím ještě nekončíme. Z billboardů, které pomalu ale jistě zaplavují české země, nám oligarcha ve skromném roláku a saku slibuje, že neuhne mocným. Zřejmě ví, o čem mluví. V době jeho premiérování před jeho podniky uhýbaly české úřady poměrně často.

Proč se stal Babiš úspěšným politickým chameleonem má několik příčin. Jednou z nich, zřejmě tou nejzásadnější, je absence jasných hodnot a postojů — klidně tomu říkejme „ideologie“. Místo nabídky ucelené představy o tom, kam by naše společnost měla směřovat, nám Babiš předhazuje nákupní seznamy slibů, které prošly pečlivým testováním u cílových skupin.

Prázdnotu, kterou nám nabízí, prodává jako efektivitu a manažerské schopnosti. A když to nestačí, je vždy připraven vytasit se s národoveckou kartou. Ostatně očekávejme ji i v prezidentské kampani. Zvláště v televizních debatách budeme mít dost možná příležitost zahlédnout opravdového Babiše.

Ne k TGM laděného seniora dobráka, kterého vídáme na vizuálech. Ale po moci a kontrole bažícího miliardáře, který nemá respekt k nikomu. Především ne k lidem, kteří v něj vkládají poslední zbytky důvěry v politiku.

Deník Referendum