COOLna

Od nástupu do newyorského megaskladu firmy Amazon, zvaného JFK8, netrvalo Dayaně Santosové dlouho, než si získala pověst nesnesitelného stachanovského úderníka; pro mladší čtenáře zhruba pracovníka, z jehož svědomitosti se ostatním točí hlava. Amazon si potrpí na sledování výkonnosti každého zaměstnance a dvaatřicetiletá Santosová to vítala. „Jak mohu dělat svou práci efektivně, když někdo vedle mě tu svoji fláká?“ říkala. Většinu času v práci trávila zábavou, což v jejím podání znamenalo soutěžení s kolegy v rychlosti provedení zadaných úkonů. „Proč pořád závodíš, Santosová?“ dobíral si ji šéf. Psal se rok 2019 a ještě ani čínští luskouni nic netušili o blížící se pandemii.

Tak to trvalo několik měsíců. Dayana na svou adresu slýchala samou chválu. Pak měla smůlu – autobus, jímž do JFK8 dojížděla, měl zpoždění. (V New Yorku není zpoždění autobusu veřejné dopravy v desítkách minut nic neobvyklého.) Protože přišla do práce pozdě, na jejím obvyklém místě zaskočil kolega a Santosovou poslali na vychystávání zakázek. Po obědě dostala jiné zadání, ale určená práce k ní nedorazila. Namísto točení mlýnku palci se vydala po skladišti, aby našla jiný úkol, což se jí povedlo během několika minut. Když se to odpoledne chystala z práce odejít, zjistila, že má padáka.

Jak to? Stala se obětí úžasné technologické vymoženosti zvané TOT čili „time-off-task“. Ve skladu monitorují počítače každý pohyb každého zaměstnance a jsou schopny vyhodnotit, kdy pracuje a kdy ne. Když nepracujete (ať už proto, že si potřebujete odskočit, nebo proto, že k vám plánovaný úkol ještě nedorazil), váš time-off-task narůstá a počítač má za to, že je to vaše chyba. A když se váš TOT dostane nad jistou úroveň, končíte. Automaticky, aniž by o tom rozhodla jakákoli lidská bytost (pro účely tohoto textu pracujme s nepřesnou představou, že zakladatel a dlouholetý šéf Amazonu Jeff Bezos a jeho bezprostřední podřízení lidskými bytostmi jsou).