COOLna

Když si s tím dáte práci, zjistíte jeden pozoru-hodný fakt. A to, že oficiální české/evropské (a další) zájmy jsou do velké míry podřízené zájmům americkým. A když zkoumáte dál, zjistíte, že „americké zájmy“ jsou na prvním místě zájmy velkého byznysu a elit. Jinými slovy: životy každého z nás se do značené míry podřizují zájmům nejbohatších Američanů a dalších globálních elit.

Myslím, že obzvlášť v dobách, kdy se stále větší počet lidí propadá do chudoby, kdy narůstá extremismus, společnost je stále rozdělejnější, kdy je nám dokonce vyhrožováno jadernými zbraněmi a kdy nám před očima kolabuje příroda, je třeba poctivě zkoumat, jak se věci opravdu mají. Protože, jak říkal Sokrates… „Neprozkoumaný život nestojí za to žít.“ a jak k tomu dodal Gabor Maté… „Dokud člověk sám sebe neprozkoumá, je zcela subjektem své indoktrinace, tj. toho, co mu bylo vštípeno o tom, jak funguje svět.“ Mimochodem, Maté je jedním z lidí, kteří upozorňují na to, že jsme uvízli v „sevření kolektivních traumat“. „Žijeme v traumatizované společnosti vedené traumatizovanými lídry“, říká.
Léčení začíná po-rozum-ěním skutečnosti.

Listopadem 1989 jsme i v naší části Evropy přijali paradigma „boje demokracie s autoritativním despotismem“. Velká část informací, které nám jsou servírovány ve formě „zpráv“ jsou zarámovány právě tímto rámcem. Naše post-komunistická realita a léta odsezená v tradičním školském systému způsobily (a nadále způsobují), že „zprávy“ přijímáme jako skutečnost. Poslední léta se začíná hovořit o „mediální gramotnosti“, bohužel zpravidla vždy v rámci „zarámovaného obrazu“, tj. uvnitř Platónovy jeskyně.
To, jak funguje PR/propaganda se na našich školách neučí a mainstreamová média o tom samozřejmě neinformují. O to víc fascinující je nahlédnout za oponu mainstreamové propagandy, tj. najít si nezávislé zdroje informací a zorientovat se v historii posledních 100 let. Samozřejmě, mimo střední proud, je třeba být obezřetný, pečlivě prověřovat zdroje a vyhnout se smyšleným zprávám, které mají za úkol člověka zmást ještě víc než mainstreamová propaganda.
Každopádně… jedna z věcí, které si nemůžete nevšimnout je to, že Spojené státy jsou od roku 1990 globálním PR manažerem, který určuje do obří míry to, co si většina z nás o světě myslíme.

Jak se globálně propadáme do stále většího zmaru, realita fungování dnešního světa se stále rychleji odbnažuje. Je stále jasnější, že král je nahý.
Na téma USA jako „ochránce svobody“ vs. skutečnosti si poslechněte třeba Jamese Cartera (2019), kdy upozorňuje na to, že USA jsou od 2. světové války non-stop ve válce, porovnává svou zemi s Čínou a poukazuje na rozdíly v životech obyčejných Američanů a Číňanů. Jeffrey Sachs (2022) prohlašuje, že USA jsou od 50. let 20.století nejnásilnější zemí světa (moderátor ho opakovaně nenechává domluvit). Noam Chomsky v přednášce z roku 2011 mluví velmi obrazně o rozdílech mezi ruskými a americkými satelity/koloniemi, tj. Latinskou Amerikou a východní Evropou. Vzpomíná na rok 1989, kdy bylo v Salvadoru zavražděno šest prominnentních latinsko-amerických intelektuálů silami řízenými ze Spojených států potom, co tam byly zabity tisíce běžných obyvatel. Poukazuje na to, že krátce nato se Václav Havel, symbol východo-evropských disidentů, vydává do USA a pronáší svůj slavný projev v americkém kongresu. Havel Spojeným státům děkuje a o USA hovoří jako o ochráncích svobody. Chomsky pokračuje: „Představte si, že by to bylo naopak. Představte si, že by Václav Havel a pět dalších disidentů bylo zavražděno ruskými silami, které předtím zavraždili desítky tisíc lidí v Československu. Otec Ellacuria, jeden ze zavražděných intelektuálů v Salvadoru, by následně letěl do Moskvy, kde by ve svém projevu chválil Rusy jako ochránce svobody.“ Na závěr dodává: „Na západě nám není dovoleno pochopit, jak věci skutečně fungují.“

Fascinujícím zdrojem k pochopení rozdílů mezi realitou a oficiální propagandou jsou whistlebloweři. Jedním z prvních novodobých odvážlivců, který upozornil na fungování amerického „propagandistického stroje“, je bývalý agent CIA Frank Snepp (viz rozhovor z r. 1983).

Pokud se chce člověk vymanit z PR báchorek a pochopit na toto téma skutečnější skutečnost, takřka povinným tématem je projít si historii pučů, atentátů, teroritckých útoků řízených CIA/USA. Je to část historie, kterou z velké části odkryli právě whistlebloweři, což jsou lidé, kteří „hází do soukolí PR mašinérie obrazně klacky, někdy i kameny“. Obnažují to, co má běžnému člověku zůstat skryto.
Zajímavou ukázkou střetu propagandy s realitou je nedávná kritika ministra zahraničí Anthonyho Blinkena Saudské Arábie a opakované tvrzení že „svoboda projevu nesmí být nikdy kriminalizována“. V ostrém kontrastu je případ Juliana Assange, který pro nás ostatní odkryl neuvěřitelnou hromadu informací o fungování moderního světa a z jehož práce čerpala a nadále čerpá valná většina světových médií. Už přes 11 let má z života peklo, je na útěku, v USA mu hrozí 175 let vězení. Edward Snowden, který informoval o masivním sledování telefonů a elektronické komunikace ze strany CIA, je na útěku bezmála 10 let a v USA mu hrozí podobně absurdní tresty. Fakt, na kterém se shoduje většina disidentů globálního systému je to, že to co popisuje Snepp na příkladech z Vietnamu se dnes děje v mnohem větším okolo Ukrajiny.

Shrňme si to. Oficiální propaganda vypráví, že dnes žijeme v boji západní civiliace za svobodu proti tyranským režimům. To tvrdí propadanda. To určuje priority našich vlád a kvalitu našich životů.
Skutečná výzva je však to, jak spolu na planetě Zemi žít navzdory našim rozdílům, jak se popasovat s klimatickou hrozbou a sociálními nerovnostmi. Nebo jinými slovy: Jak učinit evoluční skok a dnešní destruktivní kulturu přenastavit na kulturu regenerativní, která zajistí základní potřeby všeho života na planetě zatímco bude respektovat limity planety.

To je to, o co jde ve skutečnosti.

Tomáš Hajzler