COOLna

„Matka samoživitelka se šesti dětmi začala dlužit na nájmu. Když se to dozví úřad práce, odebere jí příspěvek na bydlení. A tím roztočí neřešitelnou dluhovou spirálu,“ upozornil Karel Polata, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů v ČR. Takových případů podle něj přibývá a ještě přibývat bude.

Nárok na příspěvek na bydlení mají ti, jimž 30 procent příjmů (v Praze je to 35 procent) nepokryje náklady související s bydlením. Vyplácí se zpětně za čtvrt roku a ten, kdo ho pobírá, musí veškeré dokumenty předkládat každé tři měsíce.

„Pokud člověk při dokládání příjmů nedoloží to, že nájem opravdu uhradil, může to mít vliv na dávku. Nemusí o příspěvek na bydlení přijít, může se ale stát, že se mu dávka sníží, protože prokazatelně vyplatí méně, než co bylo v předchozím období,“ popsala mechanismus Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.

„V momentě, kdy člověk dokumenty nedoloží, nemůže proběhnout proces,“ připouští mluvčí. Pokud tedy člověk nezaplatí ani haléř za nájem a energie, nemůže zákonitě ani žádné potvrzení o zaplacení doložit, protože neexistuje.

A co by lidem v této situaci poradil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL)? Ať si pro dosažení této dávky zažádají o jinou. „Sociální systém je schopen pomoct těmto lidem situaci zvládnout. Pokud přijdou a o pomoc požádají. Mimořádná okamžitá pomoc může být nárazově poskytnuta až do výše 92 tisíc korun,“ řekl Jurečka.

Počet těch, kdo bez pomoci nedokážou zaplatit nájemné, přitom roste. Ukazují to i data úřadu práce. „V září 2022 vyplatil úřad práce přes 188 tisíc příspěvků na bydlení. V meziročním srovnání je to nárůst o více než 46 tisíc poskytnutých dávek a dá se předpokládat, že počet jejich příjemců v nadcházejícím období ještě poroste,“ uvedla Beránková.

Pokud by se člověk v nouzi rozhodl požádat o mimořádnou okamžitou pomoc, musí žádost posoudit úřad práce. Není přitom striktně dáno, s jakými měsíčními prostředky dotyčný hospodaří, aby na tuto dávku dosáhl. Existuje ale nepsané pravidlo: člověku v nouzi by měl zůstat alespoň dvojnásobek životního minima. Záleží i na tom, o jaký typ mimořádné okamžité pomoci jde a na co se žádá. Pro představu, pokud má důchodkyně náklady na bydlení 13 tisíc korun, nesmí mít měsíční příjem více než 35 240 korun. Rodina o dvou dospělých a dvou dětech do šesti let s náklady na bydlení 21 tisíc korun nesmí hospodařit s více než 67 620 korun měsíčně.

„Registrujeme novou kategorii žadatelů o pomoc a to jsou rodiny střední třídy,“ potvrdila Dana Pavlousková, předsedkyně Klubu svobodných matek. „Jsou to ti, kteří byli dříve jakž takž schopni vše zvládnout bez pomoci. Nyní se poprvé v životě dostali do takového problému, že musí žádat o sociální dávky či o pomoc neziskových organizací,“ přiblížila. Hrubým odhadem je podle ní 30 až 40 procent žádostí, které Klub svobodných matek dostává, právě od rodin střední třídy.

Organizace podle ní registruje měsíčně kolem 250 žádostí o finanční pomoc, zhruba 85 procent z nich připadá právě na podporu bydlení. V říjnu poskytla organizace pomoc celkem 110 rodinám samoživitelů, a to v celkové výši 851 tisíc korun. Na situaci už reagovala i vláda, když kvůli rostoucí inflaci zvýšila takzvané normativy na bydlení. Podle nich se vypočítává výše příspěvku. Liší se přitom podle lokality bydliště a její velikosti, počtu osob v bytě nebo toho, jestli člověk bydlí ve vlastním, družstevním či služebním bytě. Díky zvýšení normativů se od října příspěvek na bydlení lidem jednak zvýšil, jednak se k němu nově dostane širší sorta lidí.

S tím, jak roste počet neplatičů nájmu, ovšem roste i škoda majitelům bytů. Můžou sice nájemníkům, kteří neplatí, doručit výpověď z bytu, pokud se ale oni rozhodnou, že z bytu nepůjdou, jediná šance majitele je řešit vystěhování soudně a počkat na příchod exekutora.

„Nejenom že přijdete o peníze, které byste měl na nájmu, ale ještě musíte zaplatit celé soudní řízení. Na začátku příběhu bylo 30 tisíc dluhu, na jeho konci je 300 až 400 tisíc. Paradox je, že jste po celou dobu podle právního názoru státu povinni tomuto dlužníkovi dodávat všechny služby spojené s užíváním bytu,“ vypráví Polata s tím, že nájemníkům nelze odpojit vodu nebo ústřední topení.

Těm, kdo nejsou schopni zaplatit nájemné, hrozí přitom v nejhorším případě to, že nakonec skončí na ulici. „Není to tak, že když opustíte byt, jdete automaticky do azylového domu. Je vůbec boj se do nich dostat, protože běžně mají až roční čekací lhůty,“ upozorňuje Pavlousková z Klubu svobodných matek.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí vyjde jedno lůžko v azyláku na zhruba 16 tisíc korun měsíčně. „Celkové náklady azylových domů za loňský rok, přepočtené na jedno obsazené lůžko za měsíc, jsou v průměru 15 755 korun, pokud jde o azylové domy pro dospělé,“ popsal Jakub Augusta z resortu práce a sociálních věcí. „V případě azylových domů, které využívají výhradně rodiny s dětmi, činí tyto náklady 13 697 korun,“ doplnil.