Není smyslem blížit se nějakému vysněnému estetickému ideálu, protože kromě toho, že je zpravidla nedostižný, tak se proměňuje v čase.
Krásu nelze měřit, nemá šířku, výšku, váhu, věk.
Přichází zkrátka jako balíček.
Zdravé tělo je pěkné, ať už je velké, malé, tenké nebo statné, ovšem teprve v kombinaci s radostí, sebevědomím, smyslem pro humor, velkorysostí, charismatem má ona krása smysl.
Znáte příběh o Lejle a Madžnúnovi?
Původně arabský příběh ze sedmého století, který proslavil perský romantický básník Nizámí Gandžáví v 12. století, vypráví o Lejle, do které se zamiluje její spolužák tak hluboce, že od té chvíle myslí jen na ni a skládá na její krásu jednu milostnou báseň za druhou.
Láskou zlomený muž, kterému začnou lidé říkat Madžnún, tedy Šílený, se odebere do lesa do konce života lkát nad svou láskou.
V jedné z verzí, které v arabském a perském světě vznikaly básníkům pod rukama, se Madžnúnovy básně opěvující půvab Lehký dostaly až do chalífova paláce.
Očarován básněmi nechal si chalífy Lejlu předvolat. Když se dostavila, chalíf nedokázal skrýt zklamání. Žádný půvab slunce, bystřiny či granátového jablka neviděl. \“jsi určitě Lejla? Vždyť jsi úplně obyčejná, každá moje služebnice je hezčí než ty.\“
Lejla stála proti němu a pravil:\“Ale ty nejsi Madžnún.\“
Jde zkrátka o oči, které se na krásu dívají.
Ať už jsou to oči někoho, na kom vám záleží, nebo vaše vlastní.
Nora Grundová




Napsat komentář