Na jedné straně vědecké pokusy, na druhou očividně ta zvířata milujete…
Podívejte se, je to nutnost. Nemám moc rád žvanily, že pokusy na zvířatech jsou hrozné a mají být zakázány… Pokusy na zvířatech jsou hrozné, když existují jiné alternativy. Nebo když jsou konány k nějakému zbytečnému účelu. Já jsem ale původně zemědělec, byť na pokusy na zvířatech mám atestaci. Většina těch lidí, co tady v ústavu mám, jsou také původním vzděláním zemědělci. A takové druhy pokusů, které způsobují zvířeti utrpení, jsou jim taktéž trochu proti srsti. Ale u nás je neděláme moc často. Už jen proto, že legislativní proces je neskutečně složitý, je na to fakt strašně papírů.
Ať si lidi nemyslí, že se pokusy na zvířatech dělají, jak koho napadne. Většina firem si to rozmyslí. A většinou to tady pak stejně provádějí jejich odborní pracovníci. My se potom hlavně snažíme, aby ta pokusná prasata co nejméně trpěla a nějak přežila. U naší vlastní pokusné činnosti je nejlepší, když ji ta zvířata ani nezpozorují. Vyvíjíme metody pro nejlepší možný chov, náš výzkum má přinést mimo jiné hlavně zlepšení podmínek pro chovaná zvířata a pro maximální rozvinutí a využití jejich dobrých vlastností.
Ale počkejte, já jsem si tady připravil takovou historickou knihu, je z pražské jubilejní výstavy z roku 1891. Podívejte, jak se ta doba mění. (Ukazuje obrázek, na kterém je muž u stánku v pavilonu rybářství, předvádějící různé způsoby hubení vyder, a nad ním je velká cedule „Smrt vydrám“ vyskládaná z vydřích lebek.) To by dneska asi neprošlo. A tohle bylo na výstavě, tehdy se tím chlubili.
Miroslav Rozkot, vedoucí oddělení prasat ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Kostelci nad Orlicí
COOLna 
Napsat komentář