COOLna

Více než polovina žen se v Německu po setmění necítí bezpečně, některé s sebou raději nosí nůž nebo pepřový sprej, zjistila studie německé kriminální policie a ministerstva vnitra. Kriminalita však v poslední době stále rychleji narůstá také prostřednictvím internetu, jak ukazuje případ pronásledovaného YouTubera. V extrémních případech vede až k dlouhodobé a nepřetržité šikaně, s níž si úřady a policie nevědí rady.

Strach nastoupit po setmění do městské veřejné dopravy má v Německu 58 procent žen. Podobně se také za tmy vyhýbají parkům, náměstím nebo dalším veřejným místům. Obavy má i přibližně čtvrtina mužů.

Aby se lidé ochránili před případným útokem, nosí s sebou 1,5 procenta populace nůž nebo pepřový sprej. A to i přesto, že použití pepřového spreje a podobných prostředků pro vlastní sebeobranu v Německu není legálně povoleno.

Přepočte-li se toto relativně malé procento do absolutních čísel, jde podle autorů studie o „značně vysokou míru ozbrojení“ veřejnosti. Závěry dosud největší studie na toto téma, které se zúčastnilo 45 tisíc respondentů, společně představil Spolkový kriminální úřad (BKA) a ministerstvo vnitra.

Studie obav z kriminality je podle BKA nejrozsáhlejší svého druhu, byť její výsledky, které byly představeny v těchto dnech, reflektují údaje už dva roky staré. Výzkum proběhl koncem roku 2020, tedy ještě v době přísných covidových karantén a více než rok před invazí Ruska na Ukrajinu.

Podle prezidenta kriminální policie Holgera Müncha jsou data cenná v tom, že doplňují oficiální statistiky o dosud nepříliš zmapovanou šedou zónu osobních obav a možného nebezpečí ještě předtím, než k trestnému činu dojde. Právě proto by se podobné studie měly opakovat každý druhý rok, přičemž práce na té následující má začít právě teď.

Podle aktuálních kriminalistických statistik krádeže a loupežná přepadení ve srovnání s minulým rokem poklesly o 37 procent, velmi razantně však poslední dobou roste kriminální činnost prostřednictvím internetu. Takzvaná kyberkriminalita, do níž patří například krádeže identity nebo bankovní podvody, vzrostla o 66 procent.

Kromě toho vyšetřovatelům dělá starosti i další aspekt kyberkriminality – jen 18 procent těchto činů je oficiálně nahlášeno policii.

V některých případech jde navíc o velmi vážné případy dlouhodobé, intenzivní a neustávající šikany. Nejvíce diskutovaný případ v Německu se aktuálně týká 33letého Rainera Winklera. Ten dřív pod přezdívkou Drachenlord na YouTube nahrával videa, na kterých hraje počítačové hry – ale časem se pozornost části jeho publika zcela otočila proti němu.

Útoky a soustavné psychické týrání ze strany lidí, kteří si říkají hateři (z anglického hate – nenávist), Winklera dostaly na dno. Z pravidelného příjmu ve výši několika tisíc eur měsíčně mu nezůstalo nic, pro klid sousedů na vesnici, kde bydlel, musel prodat dům po prarodičích a odstěhovat se. Kvůli nepřetržitému obtěžování se poslední roky s batohem, v němž má svůj poslední majetek, skrývá po hotelech.

I tam ho však jeho pronásledovatelé brzy objevili. Ač nejde o fyzické napadání, zahltí například telefonní linku recepce tisíci hovory denně, nebo jinak obtěžují a narušují chod hotelu. Tomu pak nezbude nic jiného než Winklera požádat, aby se přesunul na jiné místo.

Winklerův příběh, velmi názorně ilustrující ničivou sílu sociálních sítí a internetu, se konečně začíná dostávat do širšího veřejného povědomí. Berlínská rozhlasová stanice RBB o něm například vyrábí dvoudílný dokumentární seriál.

A smlouvu o spolupráci s Winklerem již podepsala také produkční společnost Netflix: dokumentární snímek s názvem Drachenlord má být dokončen příští rok.

Týdeník Der Spiegel, který obsáhle popsal Winklerův příběh včetně rozhovoru s ním, tyto nepřetržité útoky a týrání označil za „sadistický lov“. Winkler má za sebou několik soudů, kde byl obžalovaný kvůli fyzickému napadení svých „haterů“. Ale jak sám říká, ochránit před dalším pronásledováním ho úřady a policie nedokážou.