COOLna

Zhruba 4,5 tisíce obětí v Německu, téměř 4 tisíce ve Španělsku, více než 3,2 tisíce ve Velké Británii, přes tisíc zemřelých v Portugalsku. Toto nejsou statistiky další vlny koronaviru. Jedná se o nejnovější data evropské WHO, jež mapovala počet lidí, kteří přišli o život kvůli vlnám veder. Jen za letošní rok.

Podle WHO vysoké teploty letos za tři letní měsíce zabily minimálně 15 tisíc Evropanů. Pro srovnání – za období 1961 až 2021 si horko vyžádalo něco přes 148 tisíc životů. To jsou necelé tři tisíce za rok. Pokud by následujících 50 let vlny veder zabily stejný počet lidí jako letos, padesátiletý účet by v roce 2075 činil 750 tisíc mrtvých.

Extrémní vedra jsou jedním z prokazatelných dopadů změny klimatu. Například podle zprávy IPCC (Mezivládní panel pro změny klimatu při OSN) z loňského roku vyplývá, že vlna veder, která by se v předindustriálním období vyskytla jednou za dekádu, má nyní pravděpodobnost výskytu 2,8 události za deset let – a navíc bude teplejší. Pokud by došlo ke globálnímu oteplení o 2 °C, pravděpodobnost vzroste na 5,6 výskytu za deset let.

Vedra, která by dříve nastala průměrně jednou za padesát let, nyní za stejné období přijdou 4,8krát a budou teplejší. Při oteplení o 2 °C nastanou dokonce téměř 14krát a budou teplejší o necelé 3 °C.

Počty obětí porostou, již nyní jsou přitom vysoké. Podle loňské studie, zveřejněné společností Bloomberg, způsobily extrémy počasí bezmála 10 procent všech úmrtí v období 2000 až 2019. Výzkumníci spočítali, že extrémní horka či naopak zima si ročně vyžádají okolo 5 milionů životů.