COOLna

Většina lidí se zajímá o to, co se stane s jejich majetkem po smrti. Někteří i sepíší závěť. Počet těch u notářů sepsaných se ročně pohybuje kolem 30 tisíc. Lidé v posledních vůlích nejčastěji určují, komu připadnou nemovitosti, hodnotné předměty či sbírky. Téměř nikdo si ale nevzpomene na digitální dědictví.

Nejčastěji jde o účty a prostředky u platebních systémů typu PayPal, sázkových kanceláří, o kryptoměny či profily na sociálních sítích. Mohou mít přitom hodnotu milionů korun.

„Když neexistuje závěť, není to jen o tom, že se neprojeví pravá vůle zemřelého. Často se i zapomene na peníze v bance, protože zůstavitel mohl mít více účtů, o kterých pozůstalí vůbec nevědí, a notář se při dědickém řízení dotazuje jen vybraných bank. Dnešní moderní doba ukazuje, že dalším velkým hřbitovem pozůstalostí je digitální dědictví – tedy zjednodušeně řečeno účty v online světě. Ty přitom mohou mít hodnotu milionů korun,“ upozorňuje advokát Pavel Strnad z advokátní kanceláře Polverini Strnad.

Pokud člověk svým dědicům ani nesdělí, že nějaké takové účty má, notáři je nemohou dohledat. Digitální majetek není zpravidla nikde ani evidován, ani zjišťován, a je tak klíčová aktivní účast ze strany dědiců. A navíc například v případě kryptoměn uložených v takzvaných hardware peněženkách dědicům nestačí pouze vědět, kde jsou prostředky uloženy. Bez přístupových hesel se k uloženým hodnotám s největší pravděpodobností nikdy nedostanou.

„Zdědíte-li na základě závěti kryptoměnu bez znalosti přístupu do peněženky, notář vám nemůže pomoci a není centrální autorita, na kterou se pro pomoc obrátit,“ řekl ředitel Notářské komory ČR Radim Neubauer.

„Klíčové je mít v účtech pořádek a zajistit, aby se o něm dědicové dozvěděli, jinak může být majetek nenávratně ztracen. Doporučuji vložit seznam účtů do bezpečnostní schránky či trezoru, který pak bude předmětem dědictví. Taktéž lze naložit i se seznamem hesel k účtům,“ vysvětlil advokát Pavel Strnad.

Vlastnictví účtů se může v čase měnit, proto není rozumné uvádět seznam přímo v závěti. Závěť by bylo nutné často měnit, aby seznam zůstal aktuální.

Další alternativou je podle Neubauera uschovat přístupové údaje a hesla k účtům a kryptopeněženkám přímo u notáře či v bance. Je možné tam uložit pouze část, kdy druhou část může obdržet dědic a pouze obě části dohromady zajistí přístup.

Zároveň však advokát Strnad nedoporučuje, aby účty a hesla sděloval dotyčný přímo potenciálním dědicům ještě před svou smrtí. Takové informace jsou snadno zneužitelné kýmkoliv, kdo by se k závěti či důvěrným informacím dostal.

Ve srovnání s běžným majetkem opravdu není řešení digitálního dědictví dosud v praxi běžné. Nevyplatí se ho ale podceňovat.

„Nedávno jsme řešili případ ohledně dědictví, kde nečekaně zemřel úspěšný broker jedné investiční společnosti. Zanechal po sobě ženu a dvě děti. Vlivem svého povolání měl zůstavitel opravdu hodně investic jak do cenných papírů, tak i do virtuálních aktiv včetně bitcoinů, etherea a NFT. Naštěstí byl zároveň pečlivý a vedl si detailní seznam všech svých investic, včetně přístupů. Manželka s dětmi tak zdědily asi 16 milionů korun,“ popsal Strnad příklad z praxe.

Co se ale stane po vaší smrti s účtem na sociální síti? Tady záleží na smluvních podmínkách provozovatele, ten může být zahraniční a s dědici nemusí chtít vůbec komunikovat a například jim digitální obsah či přístupové údaje předat. Účet bývá obvykle majetkem provozovatele. Některé platformy, jako třeba Gmail nebo Facebook, nabízejí, co se stane s účtem uživatele.

I u často nenápadných běžných registrací například do e-shopů mohou být nashromážděny kredity v tisícových hodnotách. Z pohledu právní ochrany majetku jsou ale nejzásadnější účty platebních technologií typu PayPal, sázkových kanceláří, kryptoměn nebo pozice v multi-level marketingových společnostech. V případě influencerů mohou mít obrovskou hodnotu i samotné profily na sociálních sítích.

Influencerům, známým osobnostem a dalším uživatelům sociálních sítí lze pak doporučit, aby stanovili, co se s účty má po jejich smrti stát. V určitých případech lze jmenovat osobu, která je bude dále spravovat. Lze ale také určit osobu, která například stáhne veškerý obsah (fotky, videa), informuje followery nebo bude požadovat po poskytovateli zrušení účtu. Na některých sociálních sítích lze tyto osoby jmenovat přímo v nastavení účtu.

Obecně počet závětí sepsaných u notáře stoupá, před pěti lety u notáře lidé ročně sepsali dvacet tisíc závětí, nyní je to téměř třicet tisíc. „Nejčastěji ji sepisují starší lidí, ale výjimkou nejsou ani podnikatelé napříč generacemi,“ dodal Neubauer.